Čeští vědci mají přesnější data o přilétající kometě

Již brzy po objevu komety, ke kterému došlo na začátku loňského roku, bylo vědcům jasné, že se kometa s označením C/2023 A3 může zařadit do rodiny „velkých komet“. Existovala ale i jistá pravděpodobnost, že by mohla poblíž Slunce zaniknout a nebyla by viditelná vůbec.

Podle nejnovějších predikcí budou lidé moci pozorovat, a to i pouhým okem, kometu ve dvou obdobích, přičemž ta druhá fáze kolem poloviny října bude příznivější.

V prvních sedmi říjnových dnech bude Tsuchinshan-ATLAS jen nízko nad obzorem před východem Slunce – zhruba v 6:30 SELČ se bude nacházet v podobné poloze a jasnosti, za jakých lze pozorovat planetu Merkur. Měla by postupně zjasňovat.

„Ke sledování komety za těchto podmínek pomůže dobrý výhled na východní obzor, čistý obzor bez mlhy a vzdálené oblačnosti. Vyšší nadmořská výška je výhodou. Devátého října dosáhne maximální jasnosti, přibližně jako planeta Venuše. V této době však bude jen několik stupňů od Slunce a nebude pozorovatelná,“ upozornil Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

Mnohem příznivější pro pozorování komety bude podle Petry Kóppl z Fyzikálního ústavu AV ČR další období. Kometa se postupně bude vzdalovat od Slunce a okolo 11. října se objeví na večerní obloze za soumraku, kde by kolem 19:00 SELČ mohla být velmi jasná, a to včetně svého ohonu. Každým dnem se bude na noční obloze dostávat výš a výš.

Nejblíže k Zemi bude 12. října, podle nedávných informací 71 milionů kilometrů daleko. Zájemci ji budou moci pozorovat vlevo od Arctura, jasné hvězdy, kterou podle astronomů snadno najdou, protože k ní míří zahnutá oj Velkého vozu (neboli ocas Velké Medvědice), jak můžeme vidět na přiložené mapce.

Jasnost komety bude klesat, viditelnost ohonu by se ale mohla zlepšovat. Období hlavní viditelnosti bude trvat zhruba do 20. října, po kterém zeslábne a pouhýma očima už ji nespatříme. Čili tímto vědci upřesňují údaje z nedávného prohlášení, že nejlepší pozorovací podmínky budou „po 19. říjnu“.

Za připomenutí ještě stojí vysvětlení, proč by kosmické těleso skutečně nemělo zaniknout. Jak upozornila Akademie věd ČR v aktuální tiskové zprávě, americký výzkumník Joseph N. Marcus zveřejnil 10. září v elektronickém telegramu Mezinárodní astronomické unie propočty, podle kterých by mohla kometa dodatečně zjasnit vlivem tzv. dopředného rozptylu při velkém fázovém úhlu – lze to přirovnat ke zjasnění světlometů protijedoucího auta v mlze.

Díky tomu by mohla být kometa výrazně jasnější, než se původně předpokládalo. Efekt ale nastává pouze u prachových částic a projevuje se ve větší míře jen u komet s velkým poměrem prachu k plynu.

Aby vědci zjistili, jak moc je tato kometa prachová, pozoroval ji Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR pomocí robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. Pozorování potvrdilo značný prachový obsah. Z posledních zkoumání zároveň vyplývá, že zánik komety je skutečně krajně nepravděpodobný.

„Zda splní parametry ,velké komety´ nelze s jistotou říct, protože by musela být pohodlně viditelná okem, včetně alespoň 10 stupňů dlouhého ohonu, a to i na ne úplně tmavé obloze. Poslední kometou, která tyto parametry na naší obloze splnila, byla v roce 1997 kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp),“ doplnil Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu při České astronomické společnosti.

Co se týká dalšího osudu této komety, následně by měla putovat po značně protáhlé dráze směrem na periferii Sluneční soustavy. Předpokládá se, že se v roce 2237 ocitne ve vzdálenosti 200krát větší, než se pohybuje naše planeta kolem Slunce.