Článek
Hmota mohla být i důležitou surovinou pro vznik života na naší planetě, uvedla ve čtvrteční tiskové zprávě Akademie věd ČR.
Česko je jednou z mála zemí, kam tyto vzorky japonská kosmická agentura JAXA v roce 2022 zaslala. Díky tomu mohli čeští odborníci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR na pracovištích brněnského institutu CEITEC a společnosti Tescan podrobně tyto vzorky prozkoumat a získat důležité poznatky o vývoji 4,5 miliardy let zakonzervované organické hmoty.

Porovnání snímku asteroidu 162173 Ryugu a snímku vzorku Radegast pořízeného skenovacím elektronovým mikroskopem v CEITEC Nano (Brno)
První výsledky zkoumání shrnuje článek, který nyní vyšel v prestižním časopise Nature Communications.
Na planetce Ryugu byly nalezeny základní prvky pro vznik života, potvrdila studie

Vzorky z tzv. blízkozemního asteroidu Ryugu jsou podobné typům meteoritů zvaným CI chondrity, které vznikly nahromaděním prachu mateřské mlhoviny pouhých několik milionů let po zrodu Sluneční soustavy.
Sonda Hajabusa 2 dovezla na Zemi pět gramů vzorku. Českým vědcům poskytla JAXA pro výzkumné účely zrno asteroidu o velikosti přibližně 1,5 milimetru. Vědci tomuto zrnku, původně pod označením A0083, dali jméno Radegast.
„Vzorky jsou tak vzácné, že byly odeslány jen několika laboratořím, včetně té naší, a mohly být prozkoumány výhradně pomocí mikroskopických technik,“ uvedl Martin Ferus, vedoucí Oddělení spektroskopie v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Mikroskopové snímky zrna Radegast. Uprostřed je snímek celého zrna. Barevnými rámečky jsou vyznačeny detailnější snímky ukazující různorodou povahu materiálu.
Jílový materiál
Výzkumníci podrobili vzorek zkoumání pomocí řady pokročilých mikroskopických technik. Mj. sestavili sérii tisíců snímků, které jim poskytly informace o rozložení hmoty ve studovaném vzorku.
Konkrétně ze série tisíců snímků „řezů“ vzorků, pořízených skenovacím elektronovým mikroskopem (SEM), badatelé sestavili tomogram, který poskytl informace o 3D rozložení hmoty ve studovaném vzorku.

Panel A: SEM snímek řezu studovaným objemem. Světlejší částice odpovídají oxidickým a sulfidickým minerálům, světle šedá hmota představuje fylosilikátovou matrici (jílový minerál). Nejtmavší části jsou organická hmota. Panel B: kompozice detailních snímků organické částice. Panel C: 3D render organické částice získaný filtrovaním specifického signálu z tomogramu.
Českým vědcům se tak jako prvním na světě povedla zobrazit 3D struktura organických částí starších než naše planeta.
Čína nabídla jiným zemím možnost studovat vzorky z odvrácené strany Měsíce, výjimkou jsou USA

Získané detailní snímky ukazují všudypřítomný jílový minerál, ve kterém jsou zanořena zrna magnetitu, sulfidů železa, fosforečnanů a přítomné uhlíkaté hmoty.
Takováto mineralogie je důkazem procesů zvětrávání primárních minerálů vodou, jež protékala oním tělesem v počátcích Sluneční soustavy.

Vlevo: snímky vybrané oblasti a jejího detailu. Uprostřed: mapa uhlíku. Vpravo: kompozitní mapa uhlíku, hořčíku, železa a niklu. Je možné vidět, že organická částice je obklopena fylosilikátovou matricí a minerály, jako jsou sulfidy a oxidy železa a fosforečnanu vápenatého.
Vzorky z asteroidu Bennu možná byly součástí dávného světa pokrytého oceánem
