Článek
Druhé místo v kategorii elektrické a mechanické inženýrství obsadil student Marek Novák z českobudějovického Gymnázia Jírovcova. Ve svém projektu sestavil měřicí přístroj, jehož jeden modul lze využít v lékařství, konkrétně v oblasti prevence srdečního selhání a včasného odhalení kardiovaskulárních chorob.
Přístroj pro personál i pacienty
„Výsledkem mého projektu je komplexní zařízení schopné sledovat srdeční elektrickou aktivitu, okysličení krve a další vitální parametry v domácích podmínkách nebo na cestách. Toto zařízení může být používáno jak lékařským personálem, tak i pacientem,“ vysvětluje Marek Novák.
Za svůj prakticky využitelný projekt s názvem Návrh modulárního multifunkčního senzorového a měřicího zařízení a jeho implementace získal prémii 1 500 amerických dolarů, která je spojená s druhým místem.
Umístění mu otevřelo cestu do světa
Marek Novák před odjezdem na Intel ISEF 2013 plánoval studium na Fakultě elektrotechniky na pražské ČVUT. Od své účasti na Intel ISEF si sliboval, že poměří své síly v celosvětové konkurenci a možná získá přátele-kolegy i ve světě. Pódiové umístění na „olympiádě“ vědeckých talentů totiž otevírá cestu na nejlepší americké univerzity.
Třetí místo v anorganické chemii
Koordinační sloučeniny lanthanoidů a jejich luminiscenční vlastnosti – tak je nazvána práce Michaely Krákorové z Gymnázia v Brně-Řečkovicích, za kterou v kategorii anorganické chemie vybojovala třetí místo.
„Zabývala jsem se zejména chemickou syntézou a charakterizací dosud nepopsaných komplexních sloučenin europia a praseodymu, prvků patřících do skupiny lanthanoidů, které jsou známé pro své luminiscenční vlastnosti,“ uvedla Michaela Krákorová.
Výsledky jejího projektu lze využít zejména v analytické biologii, chemii a biochemii na značení vzorků (například DNA), a tedy při studiu procesů v živých organismech na molekulární úrovni. Michaela Krákorová bude maturovat až za rok, pak chce studovat medicínu, přičemž chce skloubit jak lékařskou praxi, tak medicínský výzkum.
Svou účast na Intel ISEF hodnotila jako příležitost nahlédnout do života v jiné části světa a také získat kontakty nejen na odborníky, ale i na mladé lidi s podobnými zájmy – vědou. Za třetí místo jí přísluší odměna ve výši 1 000 amerických dolarů.
Hlavní cena poprvé do Evropy
Nejpřínosnější projekt ze všech kategorií byl při slavnostním vyhlášení odměněn Cenou Gordona Moorea, spoluzakladatele společnosti Intel, která byla letos udělena počtvrté. Uděluje ji Nadace společnosti Intel a je dotována 75 tisíci dolarů.
Letošním laureátem Ceny Gordona Moorea se stal devatenáctiletý rumunský teenager Ionut Budisteanu, který byl oceněn za využití umělé inteligence k vytvoření modelu nízkonákladového automobilu, který sám sebe řídí. Ionutovi se podařilo svým výzkumem přispět k vyřešení závažného celosvětového problému.
S 3D radarem a zabudovanými kamerami vytvořil Ionut návrh autonomně kontrolovaného auta, jež dokáže detekovat dopravní pruhy současně s reálnou polohou auta a korigovat chyby řidičů. Jeho řešení stojí pouze 4 tisíce dolarů.
Česko mělo šest želízek v ohni
V arizonském Phoenixu soutěžilo celkem šest studentů z České republiky se svými individuálními projekty, s nimiž se prosadili v národních soutěžích AMAVET a SOČ (Středoškolská odborná činnost).