Článek
Základní léčbou je v současné době operace. „Odstraním-li tumor, může mít pacient už jinde po těle nastěhované nádorové buňky. Ty mohou být spící řadu let. A potom nějaký podnět vede k tomu, že se buňky probudí a začnou se stěhovat dál,” vysvětlil hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana.
Kromě lékařské fakulty se na výzkumu podílí Přírodovědecká fakulta UK a Akademie věd ČR, spolupracují také se zahraničními pracovišti.
Kromě nádorových buněk se nádor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny, ale rakovinu podporují – včetně imunitních buněk, které by s ní měly bojovat. Vzniká prostředí nejen pro růst tumoru, ale i migraci jeho buněk a vznik metastáz, ložisek jinde po těle. Cílem centra je tyto zákonitosti pochopit a pokusit se je ovlivňovat.
Glioblastom? Cítím bezmoc, přiznává lékař
Centrum zaměřuje výzkum na dlaždicový nádor hlavy a krku, rakovinu slinivky, kůže či glioblastom, jeden druh nádoru mozku.
„Glioblastom je pro mě nejvíce frustrující diagnóza. Už 40 let kariéry je můj hlavní pocit z ní bezmoc,” poznamenal Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a Neuroonkologické kliniky 1. LF a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
„Vím, že pacienta nedokážeme zachránit. Každé desetiletí od druhé světové války přidalo na prognóze pacientů jen jeden měsíc života navíc. Průměrná je 14 až 15 měsíců,” dodal s tím, že cesta k vyléčení nevede přes chirurgii, radioterapii ani chemoterapii. Musí se proto podle něj hledat nová cesta, kterou může být studium prostředí nádoru.
První výzkumné výsledky pomalu přicházejí
Do projektu zapojená pracoviště spolupracují již delší dobu, centrum z nich oficiálně vzniklo letos v září. První výsledky už má v oblastech výzkumu některých látek a molekul, které se vyskytují v nádorech – například interleukin 6, který u nemocných snižuje chuť přijímat potravu a zvyšuje riziko deprese.
Jeho ovlivněním by prostředí mohlo být pro nádor nepřátelské a pacient by tělesně a duševně tolik nechátral.
Další zkoumaný protein FAP, který se vyskytuje jen v buňkách nádorů nebo při hojení ran, by podle lékařů mohl pomoci tumory lépe zobrazovat, případně i cíleně léčit.
Peníze na pět let výzkumu pocházejí z evropských strukturálních fondů spravovaných ministerstvem školství, 14 miliónů přidala Univerzita Karlova. Do výzvy bylo podáno 130 žádostí, uspělo 28 z nich.
„Projekt hodnotili zahraniční hodnotitelé. Všichni zdůrazňovali jeho aplikační potenciál,” uvedl náměstek ministra školství Václav Velčovský.
