Článek
O objevu informovala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1. LF UK) v úterní tiskové zprávě.
Interleukin 6 má mnoho funkcí, například se podílí na zahájení imunitní reakce, ale zároveň v nadměrném množství může různým způsobem škodit. Vědci již v minulosti zjistili, že tato bílkovina je důležitým faktorem pro mezibuněčnou komunikaci v nádorovém prostředí.
Omezit komunikační funkci interleukinu
„Interleukin 6 přispívá k bujení nádorových buněk, jejich migraci, a tím vytváření metastáz. Bez ohledu na typ nádoru hraje vždy zásadní roli. Podílí se navíc na chátrání onkologických pacientů v závěrečné fázi nemoci a může přispívat k jejich psychickým problémům včetně depresí nebo k poruchám příjmu potravy,“ popsal Karel Smetana, jehož kmenovým pracovištěm je Anatomický ústav 1. LF UK.
Nové poznatky brněnských vědců mohou snížit cenu i toxicitu léčby leukémie

Vědci proto chtěli v dalším kroku výzkumu vyvinout látku, která by komunikační funkci interleukinu 6 v nádorovém prostředí omezila. Díky spolupráci s Laboratoří inženýrství vazebných proteinů v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) se jim to podařilo.
V laboratoři vyvinuli blokátory pro podjednotky interleukinu 6, které funkčně otestovali. Těmito blokátory jsou malé bílkoviny, které se navážou na buňku, kde takzvaně oslepí zmíněné podjednotky.
Receptor ho nerozezná, a proto neaktivuje protein spouštějící nádorové bujení a metastazování.
Unikátní český patent: Neviditelný kód ochrání obrazy i písemnosti před zloději

Nejslibnější jsou zatím varianty, které zpomalily růst a pohyb rakovinných buněk melanomu, pankreatické rakoviny a glioblastomu v laboratorních podmínkách.
„Výsledky naznačují, že tyto vyvinuté proteiny neboli bílkoviny by mohly představovat novou třídu netoxických látek s protinádorovým potenciálem,“ uvedl k tomu Petr Malý, vedoucí Laboratoře inženýrství vazebných proteinů v Biotechnologickém ústavu AV ČR.
Výsledky vyšly ve vědeckém časopisu Cell Communication and Signaling. Univerzita Karlova a ústav se dohodly na podání společné patentové přihlášky.
Novou kontrastní látku chtějí vědci použít pro magnetickou rezonanci i emisní tomografii

Čeští odborníci ověřili účinnost protinádorových vakcín u dětí s rakovinou
