Hlavní obsah

Čeští odborníci se podílejí na vývoji vakcín proti parazitárnímu onemocnění leishmanióze

Praha

Čeští vědci se podílejí na vývoji vakcín proti parazitárnímu onemocnění leishmanióze. V mezinárodním projektu Leish Challenge pracují na nejvhodnějším systému pro jejich testování. Leishmaniózu na člověka přenáší drobný bodavý hmyz nazývaný flebotomové. Ročně ve světě onemocní více než milion lidí, zhruba 30 tisíc v důsledku nemoci zemře.

Foto: Jovana Sádlová, Barbora Vojtková

Nasáté samice Phlebotomus papatasi v komůrce

Článek

Informovala o tom Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze v tiskové zprávě, výsledky dosavadního výzkumu publikoval minulý týden vědecký časopis Nature Medicine.

Obtížná léčba

V rozvojových a chudých zemích je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí způsobující časté epidemie.

Léčba onemocnění je obtížná, proto vědci pracují na vakcínách, které by připravily imunitní systém na nákazu a zabránily tak vzniku onemocnění. V přirozených podmínkách je ale zkoumání úspěšnosti podobných vakcín náročné.

Nová vakcína pro pacienty s melanomem zvyšuje šanci na přežití, tvrdí studie

Věda a školy

„Nově nakažení pacienti bývají rozptýleni po vesnicích. Museli byste vakcinovat tisíce lidí v různých vesnicích a druhou polovinu obyvatel ponechat bez vakcíny. Takové testy jsou složité z etického, finančního i časového hlediska,“ přiblížil Petr Volf z laboratoře Biologie hmyzích vektorů na fakultě.

  • Vědci z laboratoře Biologie hmyzích vektorů postupně získávali zkušenosti, vybudovali laboratoř, insektárium a získali mezinárodní renomé. K účasti na projektu Leish Challenge je vyzvali kolegové z Anglie, kteří podle fakulty zjistili, že pro tento projekt jinde v Evropě vhodnější a dostatečně kompetentní laboratoř nenajdou.
  • „Výzkum, jako je ten náš, je běh na dlouhou trať. Dostat se na špičkovou mezinárodní úroveň trvá desetiletí, a tak teď vlastně sklízíme výsledky toho, co jsme započali před více než čtvrtstoletím,“ říká Petr Volf s kolegyní Jovanou Sádlovou.
Foto: Helen Ashwin, Jovana Sádlová

Vlevo práce v laboratoři na Univerzitě v Yorku, vpravo příprava krmné směsi pro larvy flebotomů

Dobrovolníci jsou infikováni mírnější variantou nemoci

Ze zmíněných důvodů vědci zavedli testy na lidských dobrovolnicích. Podobným způsobem byly testovány vakcíny např. proti malárii či horečce dengue.

„Testování na lidských dobrovolnících se uskutečnilo v Anglii. Podobnou studii lze jen stěží dělat v Africe či na Blízkém východě, a to zejména kvůli etickým a logistickým komplikacím, ale také proto, že v těchto oblastech se lidé s leishmaniózou již mohli setkat,“ uvedl Volf.

Nemoci z potravin, které dokážou zkazit nejen letní dovolenou

Zdraví

Dobrovolníci jsou infikováni mírnější variantou choroby, k čemuž vědci využili infikovaný hmyz, nikoli injekční stříkačku. Hmyzí přenašeč a jeho sliny vyvolávají u pobodaných lidí zcela specifickou imunitní odpověď.

Foto: Jovana Sádlová

Samice Phlebotomus papatasi sající na krmítku při experimentální infekci

Češi v projektu pracují na nejvhodnějším postupu, jak donutit flebotomy sát na lidech a zároveň jak zařídit, aby to dobrovolníky co nejméně obtěžovalo. Jako ideální řešení se ukázal náramek obsahující dutou komůrku, do které byl hmyz vypuštěn a mohl půl hodiny sát na předloktí. K tomu využili nejprve nenakažené flebotomy.

Novou metodu zkoušeli vědci nejprve v Praze, konkrétně ji na sobě zkoušela i Barbora Vojtková, která je také jednou ze spoluautorek nového článku, stala se „reklamní tváří projektu“ a významně tak přispěla k úspěšnému náboru dobrovolníků v Yorku.
Foto: Jovana Sádlová

Barbora Vojtková na sobě testuje sání flebotomů ve speciálně upravené komůrce. Stejná metoda byla později aplikována na dobrovolníky v Anglii.

Vědci poté hmyz nakazili přes membránu a po deseti dnech jím nechali dobrovolníky opět poštípat. Následně odborníci sledovali nákazu.

„Kritickou součástí pokusu bylo udržet flebotomy naživu dostatečně dlouho, správně je experimentálně nakazit a pak je donutit sát podruhé na dobrovolnících,“ řekl Volf.

Efekt nula. Repelentní náramky před komáry neochránily, některé samičky se na něj dokonce usadily

Domácí

V další části studie pak jejich kolegové z Anglie a Izraele sledovali vývoj kožní léze, odebírali mikrobiopsie pro histologické účely v místě kožní léze.

Leishmanióza je podle odborníků druhým nejvýznamnějším parazitárním onemocněním světa po malárii. Zatímco nejlehčí varianta nemoci způsobuje vředy na kůži, po kterých lidem zůstávají jizvy, tzv. viscerální leishmanióza zasahuje i vnitřní orgány a pacienty ohrožuje na životě. Každý rok leishmaniózami nově onemocní přes 1,5 milionu lidí, zhruba 30 tisíc zemře.

Horečkou dengue a malárií se lze nakazit už i v Evropě, může za to oteplování

Zdraví

Sexuální turistika, grilování či hlazení zvířat v hotelových resortech. Na co si dát v létě pozor?

Zdraví

Výběr článků

Načítám