Článek
Informovala o tom Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze v tiskové zprávě, výsledky dosavadního výzkumu publikoval minulý týden vědecký časopis Nature Medicine.
Obtížná léčba
V rozvojových a chudých zemích je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí způsobující časté epidemie.
Léčba onemocnění je obtížná, proto vědci pracují na vakcínách, které by připravily imunitní systém na nákazu a zabránily tak vzniku onemocnění. V přirozených podmínkách je ale zkoumání úspěšnosti podobných vakcín náročné.
Nová vakcína pro pacienty s melanomem zvyšuje šanci na přežití, tvrdí studie
„Nově nakažení pacienti bývají rozptýleni po vesnicích. Museli byste vakcinovat tisíce lidí v různých vesnicích a druhou polovinu obyvatel ponechat bez vakcíny. Takové testy jsou složité z etického, finančního i časového hlediska,“ přiblížil Petr Volf z laboratoře Biologie hmyzích vektorů na fakultě.
- Vědci z laboratoře Biologie hmyzích vektorů postupně získávali zkušenosti, vybudovali laboratoř, insektárium a získali mezinárodní renomé. K účasti na projektu Leish Challenge je vyzvali kolegové z Anglie, kteří podle fakulty zjistili, že pro tento projekt jinde v Evropě vhodnější a dostatečně kompetentní laboratoř nenajdou.
- „Výzkum, jako je ten náš, je běh na dlouhou trať. Dostat se na špičkovou mezinárodní úroveň trvá desetiletí, a tak teď vlastně sklízíme výsledky toho, co jsme započali před více než čtvrtstoletím,“ říká Petr Volf s kolegyní Jovanou Sádlovou.
Dobrovolníci jsou infikováni mírnější variantou nemoci
Ze zmíněných důvodů vědci zavedli testy na lidských dobrovolnicích. Podobným způsobem byly testovány vakcíny např. proti malárii či horečce dengue.
„Testování na lidských dobrovolnících se uskutečnilo v Anglii. Podobnou studii lze jen stěží dělat v Africe či na Blízkém východě, a to zejména kvůli etickým a logistickým komplikacím, ale také proto, že v těchto oblastech se lidé s leishmaniózou již mohli setkat,“ uvedl Volf.
Nemoci z potravin, které dokážou zkazit nejen letní dovolenou
Dobrovolníci jsou infikováni mírnější variantou choroby, k čemuž vědci využili infikovaný hmyz, nikoli injekční stříkačku. Hmyzí přenašeč a jeho sliny vyvolávají u pobodaných lidí zcela specifickou imunitní odpověď.
Češi v projektu pracují na nejvhodnějším postupu, jak donutit flebotomy sát na lidech a zároveň jak zařídit, aby to dobrovolníky co nejméně obtěžovalo. Jako ideální řešení se ukázal náramek obsahující dutou komůrku, do které byl hmyz vypuštěn a mohl půl hodiny sát na předloktí. K tomu využili nejprve nenakažené flebotomy.
Novou metodu zkoušeli vědci nejprve v Praze, konkrétně ji na sobě zkoušela i Barbora Vojtková, která je také jednou ze spoluautorek nového článku, stala se „reklamní tváří projektu“ a významně tak přispěla k úspěšnému náboru dobrovolníků v Yorku. |
Vědci poté hmyz nakazili přes membránu a po deseti dnech jím nechali dobrovolníky opět poštípat. Následně odborníci sledovali nákazu.
„Kritickou součástí pokusu bylo udržet flebotomy naživu dostatečně dlouho, správně je experimentálně nakazit a pak je donutit sát podruhé na dobrovolnících,“ řekl Volf.
Efekt nula. Repelentní náramky před komáry neochránily, některé samičky se na něj dokonce usadily
V další části studie pak jejich kolegové z Anglie a Izraele sledovali vývoj kožní léze, odebírali mikrobiopsie pro histologické účely v místě kožní léze.
Leishmanióza je podle odborníků druhým nejvýznamnějším parazitárním onemocněním světa po malárii. Zatímco nejlehčí varianta nemoci způsobuje vředy na kůži, po kterých lidem zůstávají jizvy, tzv. viscerální leishmanióza zasahuje i vnitřní orgány a pacienty ohrožuje na životě. Každý rok leishmaniózami nově onemocní přes 1,5 milionu lidí, zhruba 30 tisíc zemře.