Článek
Porovnání s Globální studií řízení rizik, kterou Aon celosvětově provádí již řadu let, ukázalo, že jak ve vnímání důležitosti jednotlivých rizik, tak v přístupu k jejich řešení se české firmy od společností působících v jiných částech světa významně odlišují.
Riziko poškození dobrého jména, které vévodí globální studii, v Česku například obsadilo až desátou pozici. Mnohem naléhavější jsou pro české firmy rizika plynoucí z růstu administrativní zátěže, podvodného jednání zaměstnanců či výkyvů směnných kurzů.
Celosvětové obavy z kybernetického útoku
Podobný náhled jako zahraniční společnosti mají české firmy jen na riziko kybernetického útoku. Více než padesát procent účastníků průzkumu ho uvedlo jako nejaktuálnější hrozbu vůbec. Bezmála stejné procento firem ale připouští, že formální hodnocení kybernetických rizik neprovedlo, nebo o tom oslovený manažer neví.
„Více než dvěma tisícům společností, které jsme v rámci našeho šetření oslovili, jsme tím dali podnět, aby o rizicích svého podnikání intenzivněji přemýšlely. Nejdůležitějším okamžikem v řešení rizik je totiž uvědomění si jejich existence. A výsledky ukázaly, že jen malé procento českých firem v současnosti přistupuje k řešení rizik systémově – řízení podnikatelských rizik je v Česku zatím v plenkách,“ uvedl Radovan Škultéty, generální ředitel Aon Risk Solutions ČR a SR.
„Čeští manažeři považují za své největší aktuální riziko nedostatek pracovních sil. Já jej ale vidím v tom, že svá podnikatelská rizika systematicky neřeší a často je ani vůbec neznají,“ konstatoval.
V této souvislosti je třeba připomenout, že špatný manažer se firmě mnohdy dost prodraží. „Podle našich zkušeností má správný mix předpokladů pro manažerskou funkci jen jeden z deseti uchazečů,“ okomentoval to Marek Huml ze společnosti Stanton Chase, která se zaměřuje na přímé vyhledávání manažerů. [celá zpráva]
