Článek
Plůdek dvou plemen kapra, mariánskolázeňských šupináčů a pohořelických lysáčů, zašle Fakulta rybářství a ochrany vod a Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (VÚRH) Jihočeské univerzity ve Vodňanech partnerské Metropolitní univerzitě v Mexiku. „Nyní vytíráme a mícháme první dávku jiker. Zhruba za 14 dní budeme mít k dispozici váčkový rozplavaný plůdek. Mexická strana má zájem na tom, aby zásilka odešla do konce května,“ řekl Právu vedoucí Genetického rybářského centra fakulty David Gela.
Rybky poletí přes Paříž, Frankfurt, nebo Madrid
Cesta mladých rybek o velikosti zhruba šest až osm milimetrů potrvá od naložení ve Vodňanech pod dozorem veterinářů až po vykládku ve státní rybí líhni asi 180 kilometrů vzdálené od Mexico City přibližně 30 až 35 hodin. Rybky poletí přes Paříž, Frankfurt, nebo Madrid. Záleží na výběru spoje a letecké společnosti. „Přepravu bude zajišťovat odborná firma, která se specializuje na přepravu akvarijních rybek. Jen doufám, že nám transport nezkomplikuje sopka na Islandu,“ poznamenal Gela.
Kapříci budou umístěni do igelitových pytlů uložených do polystyrenových a následně kartonových krabic. Jde o typizované přepravní boxy, jimiž se ryby běžně převážejí. V pytlích budou mít rybky díky přetlaku kyslíku dostatek vzduchu, aby cestu bez újmy přečkaly.
Na zásilce ovšem vodňanská rybářská fakulta rozhodně nezbohatne. Dopravu platí Mexičané a cena rybek se pohybuje v haléřích za kus. „Děláme to pro dobré jméno našeho výzkumného pracoviště a v rámci dobrých vztahů s mexickou stranou,“ dodal Gela.
Svědčí jim teplo a velké vodní plochy
V nádržích mexické státní líhně budou stráví kapři přibližně další dva až tři roky, než dorostou v generační ryby schopné rozmnožování. Pak budou uměle vytřeny a stanou se tak základem nových generací ryb, které budou hospodářsky chovány, stejně jako v rybnících u nás.
Kaprům se v Mexiku díky příhodným podmínkám daří, i když zde nejsou původním druhem. Svědčí jim teplo a velké vodní plochy. Kapři byli do Mexika dovezeni v 70. letech z Evropy a Asie. Nešlo však o geneticky čisté druhy. Mexičané proto nyní mají zájem o geneticky ověřené linie, které by měly do budoucna zajistit zvýšení jejich produkce.
Ve Vodňanech chovají i jesetery a vyzy
Vědci z Vodňan neposílají své ryby do světa poprvé. Od poloviny devadesátých let se ústav zabývá chovem jeseterů malých, jeseterů sibiřských, jeseterů ruských a vyzy velké, jejichž počty jsou decimovány zejména v Rusku, Číně nebo Íránu nelegálním lovem kvůli kaviáru. Úzce proto spolupracovali například se svými čínskými kolegy při vysazování jesetera čínského do Žluté řeky, spolu s Američany pracují také na návratu veslonosa amerického do povodí Mississippi.