Článek
Dosud byly zkoumány pouze krátkoperiodické komety, tedy takové, které mají oběžnou periodu nižší než 200 let a opakovaně se tak vracejí do vnitřních oblastí našeho solárního systému.
Každý takový průlet komety kolem Slunce nicméně značně ovlivňuje její vlastnosti a vzhled. Proto ESA vybrala k realizaci misi Comet Interceptor, která má za cíl prozkoumat nějakou kometu, kterou lidé doteď nespatřili.
Tento typ komety neovlivněný Sluncem by v důsledku mohl podle odborníků přinést řadu cenných poznatků o původu naší Sluneční soustavy, tj. z doby před 4,6 miliardy let.
„Zaparkovaná“ družice bude číhat na vhodnou kometu
O takové kometě se ale astronomové dozvědí jen s předstihem několika měsíců – v době, kdy bude již příliš pozdě na postavení a vypuštění satelitu. Proto bude nová sonda „zaparkovaná“ v tzv. Lagrangeově libračním bodě L2 ve vzdálenosti asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude vyčkávat na vhodnou kometu.
- Librační centrum (Lagrangeův bod) je bod v soustavě dvou těles rotujících kolem společného těžiště, kde se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly. Taková oblast je proto vhodná k umístění stacionárních zařízení, jejichž polohu je možné udržet jen s minimálními nároky na pohonné látky.
Po příletu příslušné komety bude aparát pořizovat snímky celého tělesa, které poslouží k vytvoření jejího 3D profilu.
Družice, která bude kometu zkoumat, se skládá celkem ze tří částí: z hlavní sondy a dvou malých, jež ponesou doplňkové vědecké přístroje. Všechny tři části budou provádět nejrůznější měření jádra komety a jejího plynového, prachového i plazmového prostředí, aby zajistily pozorování z různých hledisek.
Tým brněnské firmy bude na projektu pracovat přibližně dva roky – konkrétně bude přispívat inženýrskými činnostmi na konstrukci vesmírné sondy, a to včetně montáže, sestavení a otestování prachového štítu, který je nezbytný pro ochranu satelitu před prachem z komety.
Zakázku v hodnotě 150 milionů eur (3,7 miliardy Kč) vyvíjí ESA ve spolupráci s japonskou vesmírnou agenturou JAXA, která má na starosti jednu ze dvou zmiňovaných menších sond.
Ilustrační obrázek
Mise je součástí programu ESA Cosmic Vision a patří do nové kategorie misí ESA, do „třídy F“ – tj. rychlá mise, jejíž implementace má trvat osm let.
„Zařazení projektu do třídy F v kategorizaci ESA misí znamená, že na inženýrské aktivity máme mnohem méně času, než je běžné. Spolu s montáží štítu proti prachu komety jde o výraznou technickou výzvu, které se inženýrský tým rád chopil,“ řekl k tomu vedoucí zmíněného týmu OHB Czechspace Daniel Rohel.
- Evropské vesmírné mise se dělí do několika tříd podle různých kritérií. Kupříkladu u mise Plato bude na realizaci výrazně větší časový prostor: od spuštění mise do vyslání přístroje do kosmu mají uplynout takřka dvě desetiletí.
Pokud vše půjde podle plánu, satelit mise Comet Interceptor bude vynesen do vesmíru na raketě, a to navíc i spolu s kosmickým teleskopem ARIEL, v roce 2029.
Co se týká dalšího tuzemského zapojení do mise, na vědecké části projektu se podílejí mj. i specialisté z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Samotná zmíněná česká společnost sídlí v Brně a je členem technologické skupiny OHB SE. Zaměřuje se na dodávky satelitů, družicových adaptérů a podpůrných pozemních zařízení.
Společnost již získala řadu zakázek v rámci programů ESA, např. minulý rok obhájila misi SOVA, která má ambice stát se největší českou vesmírnou misí – satelit by z oběžné dráhy Země sledoval změny počasí, předpovídal jeho extrémní výkyvy, varoval před přívalovými dešti, bouřkami, tornády či tsunami.
