Článek
V souvislosti se započatou stavbou lávky přes hraniční řeku Moravu archeologové odkryli v trase přístupové cesty část původního opevnění severního předhradí. Byť to v současnosti na terénu není patrné, hradiště se nacházelo na říčním ostrově a lemovala jej říční ramena.
Podle původní verze velkomoravské hradiště jako mocenské centrum Velké Moravy zaniklo na začátku 10. století. Mimo jiné i v důsledku nájezdů starých Maďarů pronikajících z Karpatské kotliny do dalších částí Evropy.
Jaroslav Škojec a Petr Čáp (vpravo) dokumentují odkrytou část velkomoravského opevnění.
Archeologové v uplynulých dnech začali rozebírat dřevěnou palisádu z 9. století, která se může stát velmi cenným zdrojem nových poznatků.
Kmen ukazuje na povodeň
„Celkem 15 metrů nalezených zbytků valu ukázalo strukturu opevnění včetně částí kůlů. Náš výkop ukázal původní linii terénu i místa, kde byl dorovnán zásypem k valu z dřevěných kůlů. Teprve na nich byl vybudován kamenný val opevnění,” popsal technik archeologického výzkumu Petr Čáp.
Před ohrazením části velkomoravského sídla, konkrétně v místě původního říčního kanálu, pak čekalo na odborníky překvapení – kus kmene stromu kdysi utopeného v bahně.
Nyní se podle Čápa uvažuje o další příčině rychlého zániku a postupného vylidnění centrálních ostrovních hradů moravských Mojmírovců, a to o přírodní katastrofě. Doklady mohutných povodní dokumentují vědci při současném terénním výzkumu slovanského hradiště.
„Při odkryvu fortifikace v prostoru předhradí jsme narazili na mohutné vrstvy povodňových sedimentů z doby kolem přelomu 9. a 10. století. Nejkurióznějším nálezem je již zmíněný desetimetrový kmen přiražený k palisádě opevnění, který dokumentuje pozdější povodně,“ uvedl ředitel brněnského archeologického ústavu Lumír Poláček.
Tento nález dřeva patří mezi výjimečné události. Před lety našli v Mikulčicích dokonce celé dlabané čluny, rovněž utopené v bahně. Dodnes jsou chloubou expozice.
„Dřeva, která jsme teď odkryli, poslouží k takzvanému dendrochronologickému průzkumu. Odebereme z kmene vzorky letokruhů a budeme se snažit zjistit jeho stáří,“ řekl za archeology Jaroslav Škojec.
Stejný experiment zkusí u kůlů z opevnění. „Zde se ale obávám, že zkoumání nepovede k úspěchu, protože se jednalo o dřevo vesměs ve stáří jen kolem 20 let,” dodal.
Příprava odčerpávacího zařízení
V příštím týdnu začnou archeologové na místě budovat odčerpávací zařízení, které jim umožní přístup k hlubším vrstvám usazenin. V průzkumu budou pokračovat nejméně měsíc do prvních mrazů, poté budou muset uvolnit prostor pro stavební práce.
Stávající zkoumání v prostorách velkomoravského hradiště souvisí se započatou výstavbou lávky přes řeku Moravu. Ta propojí dvě části velkomoravského osídlení u Mikulčic a slovenské obce Kopčany. Přístupová cesta protíná právě místo opevnění.
