Hlavní obsah

Čeští a němečtí vědci odhalili nové informace o dělení lidských buněk

Praha

Česko-německá spolupráce odhalila nové mechanismy v dělení lidských buněk. Donedávna si vědci mysleli, že bílkovinová aktinová vlákna v buněčném skeletu jsou důležitá pro poslední fázi dělení buněk. Nyní objevili, že hrají zásadní roli už v raných fázích procesu. O objevu mezinárodního týmu expertů informoval v pondělí Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR

Fixovaná lidská buňka procházející mitózou pozorovaná konfokální mikroskopií

Článek

Genetická informace se musí při dělení buněk přesně rozdělit do nových buněk, aby lidské tělo správně fungovalo. Tento proces musí být pečlivě řízen, jinak by mohly vzniknout vývojové vady nebo rakovina.

Vědci už před lety zjistili, že chromozomy se při dělení buněk připojují k útvaru zvanému mitotické vřeténko, které je tvořeno mikrotubuly. V průběhu tzv. mitózy jsou připojené chromozomy taženy podél mikrotubulů do dceřiných buněk.

Objevili bílkovinu FAM110A

Odborníkům se podařilo odkrýt mechanismus vzájemného ovlivňování mezi mikrotubuly a aktinovými vlákny. Objevili protein nazvaný FAM110A, který se váže na aktin a mikrotubuly a pomáhá jim správně fungovat. Když FAM110A chyběl, aktinová vlákna se netvořila správně a chromozomy se špatně rozdělily.

Nová vakcína pro pacienty s melanomem zvyšuje šanci na přežití, tvrdí studie

Věda a školy

„Díky spolupráci s kolegy v Německu, kteří jsou odborníky na zobrazování vysoce dynamických procesů v živých buňkách, jsme nalezli důležité molekulární spojení mezi dvěma hlavními cytoskeletálními sítěmi v mitóze,“ uvedl Libor Macůrek z ústavu.

„V budoucnu budeme zkoumat, jak FAM110A a podobné bílkoviny přítomné v lidských buňkách zabraňují nestabilitě genomu a rozvoji rakoviny,“ doplnil.

Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR

Snímek z filmování živých buněk v časných fázích mitózy. Aktinová vlákna jsou zeleně, mikrotubuly fialově.

Na objevu se podílel Macůrkův tým z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Roberta Grosse z Ústavu klinické a experimentální farmakologie a toxikologie Univerzity Freiburg v Německu a Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR.

Studii nedávno publikoval vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Metoda „molekulární sbíječky“ zničila v laboratoři 99 procent rakovinných buněk

Věda a školy

Čeští vědci odhalili nové mutace genu, které se podílejí na rozvoji leukémie

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám