Článek
Záblesk gama (GRB 210619B) se vědcům podařilo zachytit v noci z 19. na 20. června v roce 2021. Světlo se dalekohledům umístěným v Ondřejově, na španělském ostrově La Palma a v ruském Nižném Archizu podařilo zachytit 28 sekund po detekci dlouhého gama záblesku.
„Jedná se o jeden z mála vzácných případů, kdy se podařilo pozorovat viditelné světlo během a velmi krátce po jedné z těchto extrémně jasných gama explozí,“ informoval astronom Pavel Suchan.
„Na noční obloze intenzivně pátráme po těchto jevech už více než tři desetiletí, stále se snažíme pochopit, co přesně tyto silné záblesky gama záření způsobuje. Tedy jaká je struktura výtrysku a jak se její energie přeměňuje na gama záblesk,“ přiblížil snahy vědců Martin Jelínek z Astronomického ústavu AV ČR.
Animace: záblesk GRB 221009A, který byl zachycen loni v říjnuVideo: NASA/Swift/Cruz deWilde
Záblesk podle odborníků podle všeho vznikne tak, že se masivní hvězda dostane do závěrečné fáze svého vývoje a zhroutí se vlastní gravitací.
„V případě kolapsu se předpokládá, že vede ke vzniku rychle rotující černé díry, na kterou pak dopadá látka hvězdné obálky. Tento proces způsobí, že černá díra vytvoří dva silné úzké výtrysky, které zbývající hvězdný obal prorazí,“ popsal Suchan.
Vědci zjistili, že výtrysky trvají několik desítek sekund, přičemž během této doby jsou nejenergetičtějšími zdroji z vesmíru.
Explozi, která trvá jen několik sekund, je velmi obtížné zachytit. To se v tomto případě povedlo díky mimořádně rychlé reakci malých robotických dalekohledů.
„Umožnily nám sledovat vývoj záření GRB v různých barvách a hledat společnou opticko-gama časovou strukturu záblesku. K našemu překvapení gama záření vykazovalo vícenásobné záblesky se sekundovou délkou, zatímco optická emise byla plynulá a s časem jednoduše slábla,“ doplnil další z pracovníků astronomického ústavu Sergej Karpov.
Teleskopy detekovaly nejsilnější gama záblesk
