Hlavní obsah

Český vědec získal evropské ocenění v oboru mikroskopie

Vědec Tomáš Čižmár z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR se významně zasloužil o vývoj endoskopu s vláknem o tloušťce lidského vlasu. Za svou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, převzal nyní tuzemský expert mezinárodní cenu od Evropské mikroskopické společnosti. Je prvním Čechem s tímto oceněním.

Foto: Jana Plavec, AV ČR

Tomáš Čižmár

Článek

Cena European Microscopy Award se uděluje jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. Evropská mikroskopická společnost (European Microscopy Society) ji předala Tomáši Čižmárovi v pondělí během Evropského mikroskopického kongresu v dánském hlavním městě Kodani.

S cenou je spojena finanční odměna 3000 eur (75 tisíc Kč).

Oceněné dlouholeté Čižmárovo úsilí posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu.

Nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně

Čižmár, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a současně i Leibnitzova ústavu fotoniky v německé Jeně, se během své profesní kariéry ponořil do výzkumu fotoniky.

Postupně jeho práce překročila hranice jedné jediné disciplíny, až zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech.

Foto: Jana Plavec, AV ČR

Ultratenký endoskop z optického vlákna slouží k in vivo mikroskopickému zobrazování v hlubokých strukturách mozku myších modelů.

Právě multimodální optická vlákna pak využil pro zobrazování, čímž nabídl mikroskopii možnost nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně.

Endoskopie a Fotonika

  • Endoskopie je metoda umožňující přímé prohlédnutí vnitřních dutin pomocí speciálního optického přístroje, tzv. endoskopu. Používá se v medicíně, veterinární medicíně a některých speciálních technických aplikacích.
  • Fotonika, mladý obor navazující na optiku, je obor na rozhraní fyzikálních a technických věd, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů. Pro praktické aplikace je významný výzkum přístrojů, ve kterých se kontrolovaným způsobem ovládá tok fotonů.

Čižmár zásadně přispěl k rozvoji neurovědy a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i toho, jak se chovají neurony „in vivo“, tedy na živo. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby jako například demenci.

Na poli vývoje holografické endomikroskopie se svým týmem aktuálně podle zástupců akademie věd překonává teoretické a technologické limity této zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat.

Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat může pomoci neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích jako sociální interakce, proces učení či stres.

Foto: ÚPT AV ČR

Využití principů komplexní fotoniky pro in vivo zobrazování hlubokých struktur mozku zvířat

Na to, že se mezinárodnímu týmu vědců, jehož nedílnou součástí je i Tomáš Čižmár, podařilo vyvinout nový endoskop, který umí 3D zobrazení živých vzorků tkáně přes vlákno o průměru lidského vlasu, upozornila AV ČR již předloni.

Související články

Výběr článků

Načítám