Český vědec se podílí na objevu nového typu imunitních buněk

Takzvané RORγt+ APC buňky jsou novým objevem v imunologii a zabývá se jimi hned několik výzkumných týmů. Vědci proto sepsali shrnující článek publikovaný v časopise Nature Reviews Immunology, který popisuje pokroky ve výzkumu těchto buněk, k jejichž objevu Dobeš přispěl. Tento týden o tom informovala PřF UK v tiskové zprávě, nedávno na to upozornila i na webu.

Krev tvoří řada buněk, které mají různé funkce. Velkou třídu těch, které se účastní imunitní odpovědi, jsou tzv. antigen-prezentující buňky (APC buňky). Jsou schopné pozřít cizorodý organický element, rozštěpit jej na velmi malé kousky a vystavit je na svém povrchu. Informace, vystavená tímto způsobem na povrchu, slouží jako signál dalším typům buněk imunitního systému.

Antigen-prezentující buňky jsou vědcům známé už delší dobu. Vědecký tým, jehož součástí byl i Dobeš, před několika lety objevil, že existuje i další typ takových buněk, který nazývají RORγt+ APC. „Bohužel nemají žádný kratší ‚sexy‘ název,“ konstatoval s úsměvem tuzemský expert.

Ačkoli mají tyto buňky vlastnosti a schopnosti APC buněk, patří do odlišné buněčné vývojové řady.

„Zatímco APC buňky pocházejí z tzv. myeloidní řady, mezi které patří např. makrofágy či dendritické buňky, ‚naše‘ RORγt+ APC ve skutečnosti patří mezi buňky z vývojové linie lymfoidní, kam patří třeba T-lymfocyty. Otázka je, zda jde o něco vývojově staršího, či jde o nějakou nadstavbu myeloidních buněk,“ poznamenal Dobeš.

Tyto buňky jsou podle odborníků zjevně velmi důležitým faktorem při formování imunitní odpovědi organismu. Během posledních pěti let vyšlo několik článků, které potvrzují, že tento typ buněk skutečně existuje a mají různé funkce.

Loni publikoval tým Jana Dobeše a vědce českého původu Jakuba Abramsona z Weizmannova institutu věd v Izraeli článek, který ukázal, že tyto buňky hrají klíčovou roli v imunitní odpovědi organismu proti kvasinkovým infekcím v ústní dutině a ve střevech.

Několik skupin v USA zase odhalilo, že dané buňky dokážou upravovat funkci T-lymfocytů tak, že neútočí na buňky střevní mikroflóry. Špatné nastavení imunitní odpovědi vůči střevní mikroflóře může vést k nepříjemným zánětlivým onemocněním střev.

Jelikož jde o nové objevy, stávalo se, že různé skupiny nahlížely na buňky jinak a využívaly odlišná pojmenování.

„Právě toto byl důvod, proč jsme byli ještě společně se dvěma americkými skupinami a izraelskou skupinou Jakuba Abramsona vyzváni, abychom sepsali review článek (shrnující/přehledový článek - pozn. red.), který shrnuje pokroky ve výzkumu těchto buněk za posledních zhruba pět let,“ vysvětlil Dobeš.

Studování tohoto typu buněk se podle Dobeše nyní věnuje sedm až osm výzkumných skupin a dá se očekávat, že jejich počet bude stoupat. Jedním z účelů článku je tak udělat přehled dosavadních výzkumů a přiblížit výsledky i širší komunitě.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Katedra buněčné biologie Přírodovědecké fakulty - Univerzita Karlova