Český vědec hledá jednorožce za miliardy. Má nápad na lék proti rakovině

Projekt česko-amerického startupu Machavert je výjimečný v mnoha směrech. Třeba v tom, že peníze na něj zatím pocházejí z drtivé většiny z českých zdrojů. A není jich ani rozhodně nebude potřeba málo.

„Počítáme do schválení léku k prodeji s náklady ve výši 300 miliónů dolarů (přes 6 mld. Kč), přitom vývoj podobných léčiv se v průměru pohybuje kolem 800 miliónů dolarů,“ říká vědec.

Narodil se do rodiny chemiků, jež se od 90. let věnuje vývoji a prodeji podpůrných doplňků stravy, které by měly pomáhat mimo jiné i onkologickým pacientům. Jejich základem je využití biologicky aktivních fosfolipidů, tedy látek velmi podobných těm, nacházejícím se běžně jako základní součást buněčných membrán. Po laboratorní úpravě podporují oslabenou imunitu lidí. V tom, že na činnost rodičů naváže, měl Staszak-Jirkovský jasno odjakživa.

„Vystudoval jsem vysokou školu chemickotechnologickou. Doktorát získal na ústavu Akademie věd pojmenovaném po držiteli Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovském. Poté jsem odešel nabírat zkušenosti do Velké Británie či Švédska a skončil jsem v americké národní laboratoři Argonne,“ vypočítává.

Již tehdy věděl, že – než převezme rodinnou firmu Areko – pustí se do vlastního životního projektu. „Cítil jsem, že je potřeba rodinné know-how posunout na vyšší stupeň skutečně špičkové světové vědy. Jsem totiž přesvědčen, že to je jediný způsob, jak prorazit s něčím tak sofistikovaným, jako je nová onkologická medicína,“ konstatuje.

Budoucnost léčby rakoviny vidí právě v imuno-onkologii a jejích metodách. Ty využívají imunitního systému člověka k napadení a ničení nádoru. A právě biologicky aktivní fosfolipidy se mohou stát – půjde-li vše podle plánů – další generací imunoterapeutik a doplnit či nahradit současné agresívnější formy léčby nádorů.

„Zdá se, že náš prototyp léku MP1000 je selektivnější a zabíjí jen nádor samotný. Nikoli jeho okolí. Tedy dokázal by ho odstranit bez velkého množství nežádoucích účinků, jež jsou dnes běžné,“ líčí.

Dodává, že organismus si navíc dokáže reakci „zapamatovat“ a k ničení stejného nádoru dochází i po vysazení léku. „To je ostatně jedna z výhod některých imunoterapeutických metod oproti klasickým chemoterapiím,“ srovnává.

Klíčem k rozjezdu ojedinělého českého projektu v USA byly ovšem finance. „Většina start-upů získává peníze postupně. Když jeden krok dokončíte, vzbudíte zájem dalších možných investorů a takhle postupujete dál a dál,“ prozrazuje s tím, že dosud s týmem spotřeboval asi tři milióny dolarů (přes 60 mil. Kč).

Další tři až pět miliónů dolarů budou podle něj potřebné, aby se projekt dostal ke klinickým studiím. „Jiných pět až patnáct miliónů bude nutných na to, abychom z klinické studie získali první výsledky. Tedy, dali lék přímo pacientům a zjistili, co s nimi dělá. Pokud budeme mít výsledky, můžeme snadno získat peníze na další fáze klinického vývoje nebo i rozšířit zaměření léčiva. Můžeme jít i na burzu,“ nastiňuje.

Ukáže-li se u padesáti až stovky léčených osob, že látka má potenciál, investoři podle něj další peníze uvolní poměrně rádi. Jejich návratnost a zúročení je totiž více než reálné. Zatím Machavertu věří hlavně Češi. Z těch známých jsou to spoluzakladatelé cestovatelského portálu Invia Michal Drozd a Radek Stavinoha anebo zakladatel internetového obchodu Mall Ondřej Fryc.

Aby k podobnému výsledku mohlo dojít, musejí být vědci úspěšní nejen v laboratořích, kde je nutné snoubit širokou škálu zaměření od chemie až k biologii. Součástí vývoje jakýchkoli léčiv je totiž i hromada papírování. Mimo jiné spojené s nutností přihlásit lék v patentovém řízení a samozřejmě i zkušenosti s přechodem z laboratoře ke klinickému testovaní na správných pacientech.

„V Coloradu je nás teď sedm vědců, chemiků a biologů. Zaměstnáváme jednoho Inda, ostatní jsou Američané. K tomu využíváme řadu výzkumných organizací, externích poradců. A já, jediný Čech, řeším všechno, od čistě odborných věcí přes účetnictví až po úklid podlah,“ vypočítává s úsměvem.

Dostává se tak k další velké výhodě bádání v USA. Firmou pronajaté laboratoře a kanceláře sídlí u coloradské univerzity. Nedaleko stojí fakultní nemocnice. „Coloradský model se podobá Silicon Valley. Jen je mnohem levnější. Po odborné stránce na něm profitují univerzity i startupové týmy. Třeba my se tím, kde sídlíme, dostáváme jak k technologiím, tak k lidem, kteří patří v onkologickému oboru ke světové špičce,“ pustí se do srovnání evropských podmínek s USA.

Co považoval v počátcích podnikání v USA za vůbec nejtěžší? „V první fázi jednoznačně získat podklady pro patent,“ odpovídá. Preparát, jehož úspěšnost je dávno potvrzena na lidských nádorech na myších, je teď ovšem mnohem dále.

„Při vývoji jsme se soustředili na zúžení typu rakoviny, abychom mohli třeba říci, že náš lék zabírá na ten či onen. Jako první nám z toho vyšla rakovina slinivky. Patří k nejagresivnějším formám nádorů a současné léky na ni příliš nezabírají,“ uvádí. „Máme ještě vytipované i další typy rakovin, kdy by měl lék dobře zabírat, jako jsou melanomy kůže, rakovina plic či mozku,“ říká.

K testování novinky na pacientech by mohlo dojít v coloradské anebo jiné nemocnici v USA již příští rok. Povolí-li je Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA). Mezitím musí tým dořešit mnoho dalších věcí, mj. praktické věci výroby. „Třeba i to, kde se bude lék skladovat, jak bude namíchaný, jak se bude pacientům podávat,“ vypočítává, co na ně ještě čeká.

„Dostanete se prakticky do fáze, že budete mít hotový, na zvířatech fungující lék s příbalovým letákem, pak vám FDA teprve povolí zahájit testovaní na amerických pacientech,“ shrnuje. Délku celého procesu vývoje léku – od samotného nápadu až ke zmíněnému úspěchu – se pohybuje řádově v letech.

Případný souhlas FDA je velkou výhrou. Lék by totiž dále legalizoval pro americký trh, který je největší na světě. Nicméně, příznivé výsledky ze studií už v průběhu klinických zkoušek by mu otevřely, bez nadsázky, celý svět. Pospíchat se nevyplácí. Jde o příliš mnoho: o lidské životy.