Hlavní obsah

Český mikrobiolog získal grant 2,5 milionu eur na lepší využití sluneční energie

Novinky,

Jak lépe využívat solární energii a zvýšit pohlcování CO2? Se speciálním na to zaměřeným projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. V třeboňské laboratoři pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu fotosyntézy. V soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC) získal v pátek jednu z nejštědřejších podpor, jaké kdy český vědec obdržel, 2,5 milionu eur (skoro 65 milionů Kč).

Foto: Akademie věd ČR

Josef Komenda a jeho laboratoř v Třeboni

Článek

„Získání grantu dokládá vysokou úroveň naší dosavadní vědecké činnosti, která se orientuje zejména na základní výzkum fotosyntézy. Grant významně přispěje k dalšímu rozvoji třeboňského pracoviště a díky úzké spolupráci s laboratořemi v Německu a Velké Británii pomůže začlenit do naší práce nové směry výzkumu, jako je syntetická biologie,” poznamenal Komenda, vedoucí laboratoře fotosyntézy Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

On sám se zaměřuje na skládání fotosyntetických komplexů proteinů s pigmenty, které hrají důležitou roli ve využití sluneční energie.

Energetické ztráty rostlin

O fotosyntéze se sice učí již žáci v základní škole, nicméně málokdo podle AV ČR do hloubky chápe, co vše tento proces ovlivňuje. Energie slunečního záření je důležitá nejen pro vývoj kyslíku, který dýcháme, ale i pro tvorbu biomasy, kterou využíváme jako jídlo, krmivo a zdroj energie.

Tři vědci obdrželi Akademickou prémii

Věda a školy

Rostliny, řasy a sinice však dokážou absorbovat jen část této energie, během fotosyntézy u nich dochází k energetickým ztrátám. Světlo zároveň neustále poškozuje jejich fotosyntetický aparát.

Zlepšit až produkci jídla?

Pokud by se odborníkům podařilo zlepšit způsob, jakým rostliny a další organismy pohlcují energii, aby ji dokázaly efektivněji využít, a staly se tak odolnějšími proti světelnému poškozování, znamenalo by to zřejmě opravdu velké změny pro lidstvo. Mohla by se totiž zlepšit produkce jídla i energie, ale též pohlcování oxidu uhličitého (CO2) na Zemi.

Konkrétní dopad má být v získání zemědělských plodin s vyššími výnosy i za stresových podmínek, což je podle vědců právě v době měnícího se světového klimatu potřeba. Příkladem je i větší produkce biomasy pro oblast biopaliv, a to prostřednictvím mikrobiálních buněčných továren.

Třeboň, Mnichov a Sheffield

Komenda se stal řešitelem za ČR a na daném projektu PhotoRedesign bude spolupracovat s Němcem Dariem Leisterem z Mnichovské univerzity, který se zaměřuje na regulaci fotosyntézy u rostlin. Třetím řešitelem je Brit Neil Hunter, profesor biochemie na Sheffieldské univerzitě, specialista na bakterie, které provádějí zvláštní typ fotosyntézy, během níž se nevyvíjí kyslík.

Tito experti získali každý pro své pracoviště v rámci šestiletého grantu ERC Synergy oněch dva a půl milionu eur. Používají škálu přístupů, které sahají od molekulární biologie, genetiky, fyziologie, biofyziky až po syntetickou a strukturní biologii. Ve výzkumu budou kombinovat různé části fotosyntetického aparátu z odlišných organismů, aby získali nové, účinnější a odolnější fotosyntetické organismy.

Související články

Vědec ze Zlína obdržel americkou cenu

Martin Zatloukal z Centra polymerních materiálů Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně získal zahraniční vědecké ocenění. V americkém...

Výběr článků

Načítám