Česko zaostává v počítačové gramotnosti, iniciativy se chápou některé školy

ECDL je příkladem rozvojového programu, který je integrován ve vzdělávacích systémech jak v rámci Evropy, tak i celosvětově. „Rakousko, Itálie a Irsko jsou pouze tři příklady zemí, ve kterých studenti přímo těží z výhod ECDL,“ říká Jiří Chábera, manažer ECDL pro ČR, a již více skepticky dodává, že u nás situace tak růžová není. „Do programu se zapojily některé progresivní školy s osvíceným vedením, které chtějí svým žákům a studentům nabídnout něco navíc,“ přibližuje stav v Česku Chábera.

O nedostatečné úrovni uživatelských dovedností při práci s počítačem svědčí například  výsledky testování počítačové gramotnosti podle konceptu ECDL prováděného v průběhu několika posledních let mezi úředníky různých úřadů státní správy.

Počítačově gramotná je jen přibližně jedna třetina z nich, částečné počítačově gramotných úředníků máme téměř 50 % a kolem 15 % úředníků státní správy v testování počítačové gramotnosti neuspělo, což znamená, že jsou dle mezinárodních pravidel konceptu ECDL počítačově negramotní.

Úředníci navíc podle Chábery nejsou žádnou zvláštní výjimkou. „Z národního informačního systému pro ECDL testování zřetelně vyplývá, že úroveň počítačové gramotnosti, respektive úspěšnost ECDL testů vybraných ucelených skupin státních zaměstnanců, se nijak výrazně neliší od průřezového vzorku zbytku populace.“

Lze tedy oprávněně předpokládat, že ani výsledek testování ucelených skupin osob zaměstnaných v podnikatelské sféře, ale dokonce ani třeba v oblasti školství, by s největší pravděpodobností nebyl o mnoho lepší. „Skutečně tomu v zásadě tak bohužel je,“ říká Chábera.

Dobrým příkladem pro nás může být Rakousko. Tam se do programu zapojilo 1200 škol a každý třetí student složil některý z ECDL certifikátů. Naproti tomu v ČR nabízí možnost získat „řidičák na počítač“ pouze cca 80 škol a počet studentů s certifikátem je menší, než by se očekávalo.