Článek
Pokud se podle Jiřího Rusnoka zahrnou i nezaměstnaní a invalidní důchodci, je už nyní poměr platících na důchod a pobírajících ho dva ku jedné, zatímco v budoucnu bude jedna ku jedné.
Analýza Allianz potvrzuje, že Česko je zemí, kde ve srovnání se zeměmi OECD a EU nastanou největší demografické změny, uvádí Euro. Hůře než Česko je na tom jen Slovinsko a Bulharsko, kde v roce 2050 bude na sto pracujících lidí 61 důchodců. Nepříznivý demografický vývoj mohou ale očekávat všechny země střední a východní Evropy.
Podle expertů to souvisí zejména s prudkým poklesem porodnosti a nárůstem střední délky života. Výpočty Allianz říkají, že v roce 2050 bude v Česku 8,9 miliónu lidí oproti současným 10,2 miliónu, což je propad o třináct procent během 43 let. Zároveň se během posledních patnácti let díky zkvalitnění zdravotní péče a změnám životního stylu zvýšil průměrný věk u mužů až o 5,3 a u žen o 3,7 roku, píše Euro.
Penzijní reforma je nevyhnutelná
Pokud tedy Češi nechtějí odcházet do důchodu po sedmdesátce, je změna penzijního systému v nejbližší době nevyhnutelná. Přestože je v Česku důchodová daň jednou z nejvyšších v Evropě, na financování penzistů nebude brzy stačit.
Počty jsou jednoduché: "Pokud je dnes daň přibližně 28 procent a na jednoho důchodce se skládají dva pracující, je výsledný důchod 56 procent z průměrné mzdy. Za situace, kdy bude jeden pracující platit jednoho důchodce, bude důchod jen 28 procent z průměrné mzdy," cituje Euro Rusnoka.
Ministerstvo sociálních věcí ubezpečuje, že první etapa penzijní reformy již probíhá a v září by o ní měla jednat vláda. Vzhledem k rozložení sil v parlamentu však nebude schválení reformy penzijního systému jednoduché. Těm, kteří půjdou do důchodu v roce 2050 nebo i dříve, nezbývá než si na své důchody našetřit sami, uvádí Euro.