Článek
Konstatovalo to nedávné 18. členské shromáždění Fondu ohrožených dětí (FOD). Zároveň vyslovilo obavu, že český stát nemá v úmyslu podílet se na nutných změnách ani v budoucnu. „Fond nebyl přizván do pracovních skupin zabývajících se transformací péče o ohrožené děti, přestože je největší neziskovou organizací na úseku sociálně-právní ochrany a své služby poskytuje už dvacet let,“ uvedla předsedkyně FOD Marie Vodičková.
Fond provozuje síť 23 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek s kapacitou 400 míst, pět azylových domů s kapacitou 120 míst, 22 poboček zaměřených na terénní sociální práci a čtyři mediační centra. Přestože i podle platného zákona o rodině má rodinná péče v zařízeních typu Klokánek přednost před ústavní výchovou, pokračuje stát ve faktickém upřednostňování dětských domovů.
Výše příspěvků diskriminuje Klokánky
„V praxi se to projevuje tím, že státní příspěvek na dítě v dětském domově je proti příspěvku na dítě v Klokánku více než dvojnásobný. Přitom v Klokánku je v bytě jen poloviční počet dětí, tedy tři až čtyři, než v bytové jednotce dětského domova. Čím menší počet dětí na jednoho pečovatele, tím je ta péče finančně nákladnější,“ vysvětluje Marie Vodičková. Takzvaný normativ dětských domovů v současnosti dosahuje výše 445 000 korun na dítě a rok, na děti do šesti let umístěné v zařízeních provozovaných FOD přispívá stát částkou 207 000 Kč.
FOD rekonstruuje desetkrát levněji
FOD hospodaří z velké části s prostředky, které pocházejí z darů a od sponzorů. Dvakrát do roka pořádá také veřejnou sbírku. S penězi nakládá velmi uvážlivě. Rekonstrukce mnohdy zchátralých objektů na moderně vybavené Klokánky je v některých případech i desetkrát levnější než obdobná rekonstrukce objektů dětských domovů na tzv. bytové jednotky. „Rekonstrukce Klokánku Brno na 11 bytů stála 18 miliónů korun, zatímco rekonstrukce Dětského domova se školou v Šumperku vyšla při stejné kapacitě na neuvěřitelných 180 miliónů korun,“ argumentuje Vodičková.
Podpora bydlení by ušetřila milióny
Členské shromáždění FOD poukázalo také na praxi, kdy jsou děti odebírány rodičům a umisťovány do ústavů jen z důvodů chudoby. Jestliže rodiče nejsou schopni hradit nájemné a ocitnou se na ulici, ale jinak děti netýrali a nezanedbávali, bylo by efektivnější adresovat jim účelovou dávku na úhradu nájemného nebo přidělit sociální byt. Z pohledu veřejných rozpočtů by toto řešení, v případě rodiny se dvěma dětmi, ušetřilo až 780 000 korun ročně, uvádí se v prohlášení 18. členského shromáždění FOD.
Ne všechno ale lze měřit jen penězi. Každý, kdo někdy navštívil jak dětský domov, tak Klokánek, si musel všimnout zásadního rozdílu v chování dětí, které zde žijí. „Například na rozdíl od batolat z kolektivní výchovy dětského domova se batolata z Klokánku na cizí návštěvníky žádostivě nevěší a nežebrají o pohlazení a pomazlení. Děti z Klokánků si počínají stejně jako děti v běžné rodině. Je to tím, že Klokánek jim dočasně poskytuje zázemí maximálně blízké tomu rodinnému, takže nemají potřebu mazlit se s cizími lidmi ani touhu s nimi odejít. Ochranu a citovou saturaci nacházejí u své klokaní tety, která se o ně stará,“ vysvětluje Marie Vodičková.“