Česko se chce podílet nejen na letu na Měsíc. Vláda schválila přistoupení k iniciativě USA

„Svým podpisem se Česko připojí k více než dvěma desítkám zemí z celého světa. Kromě posílení mezinárodních vazeb je to také velká příležitost pro náš vesmírný průmysl, vědu a výzkum, kterou nepromarníme,“ konstatoval Lipavský.

Součástí ujednání jsou např. Británie, Francie, Polsko, Brazílie, Austrálie, Kanada nebo Itálie.

Program Artemis zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru - včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu - má ambici vrátit Američany opět na lunární povrch.

První fází tohoto programu byla loňská mise Artemis I, kdy modul Orion z Floridy k Měsíci vynesla raketa Space Launch System (SLS). Modul za 26 dní mise urazil 2,2 milionu kilometrů a pokořil rekord vesmírného plavidla navrženého pro posádku ve vzdálenosti od Země, který v roce 1970 stanovil let Apollo 13.

Součástí fáze Artemis II má již být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi, a to v listopadu 2024. Složení této posádky má americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámit 3. dubna.

Astronauti v rámci mise Artemis III pak mají stanout na lunárním povrchu. Podle dřívějších odhadů americké vesmírné agentury NASA se poslední fáze uskuteční nejdříve v roce 2025.

Co se týká aktuálních informací z pole kosmonautiky, na středu 8. března byl naplánován premiérový start nosné rakety Terran 1. Tato dvoustupňová raketa využívá kompletně motory na metan a kyslík a při její stavbě byly významně zastoupeny 3D tisknuté díly - tvoří až 90 procent suché hmotnosti rakety. Start rakety soukromé společnosti Relativity Space z kosmodromu na floridském mysu Canaveral však musel být odložen.

Nový pokus o premiérový start rakety Terran 1 je naplánován na sobotu 11. března. Startovní okno bude otevřeno od 19:00 do 22:00 SEČ. Na palubě není žádná družice, ale pouze první prototyp 3D hliníkového tisku spojený s vývojem nosné rakety.

„Středeční pokus o start byl přerušen z důvodu překročení teplotních limitů v nádrži na metan resp. zemní plyn ve druhém stupni nosné rakety,“ doplnil na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Ve čtvrtek se navíc měli z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kde nyní pobývá 11 osob, vrátit na Zemi Američané Nicole Aunapuová Mannová a Josh Cassada, Ruska Anna Kikinová a Japonec Kóiči Wakata.

Kvůli silnému větru na místech určených pro přistání se nakonec návratová kabina kosmické lodi Crew Dragon Endurance společnosti SpaceX vydá se zmíněnou čtveřicí z oběžné dráhy zpět na zemský povrch rovněž až v sobotu 11. března.

Crew Dragon se má od ISS odpojit v sobotu v 8:05 SEČ a v neděli ve 3:19 SEČ má podle webu NASA přistát na jedné ze sedmi cílových přistávacích zón v Atlantském oceánu či Mexickém zálivu u pobřeží Floridy.