Česko má už 10 štěpných jaderných reaktorů. Poslední právě spustili na ČVUT

Na úterní tiskové konferenci to oznámili zástupci fakulty. Celkové náklady na reaktor činily kolem 15 milionů korun.

Nový reaktor je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1 Vrabec. ČVUT tak odteď provozuje dva školní štěpné reaktory, vedle nich je v České republice dalších osm aktuálně provozovaných reaktorů.

Dva výzkumné reaktory provozuje Centrum výzkumu v Řeži, šest jaderných reaktorů provozuje ve dvou jaderných elektrárnách v Dukovanech a Temelíně energetická společnost ČEZ.

Fakulta spouští VR-2 rok po oznámení o získání povolení k výstavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Reaktor je podle předsedkyně SÚJB Dany Drábové čtvrtým výzkumným reaktorem v Česku, což je podle ní evropský unikát ve srovnatelných zemích.

Plánovací proces k výstavbě reaktoru fakulta zahájila v roce 2014, samotná výstavba pak trvala uvedený rok. „Jde o poměrně malé zařízení, a to i v porovnání s reaktorem VR-1. Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ popsal vedoucí katedry jaderných reaktorů na fakultě Jan Rataj.

Nový reaktor je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1. Pražská ČVUT se tím stala jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory, a pro studijní účely současně též fúzní jaderný reaktor - tokamak Golem.

Zařízení VR-2 by mělo podle rektora ČVUT v Praze Vojtěcha Petráčka sloužit především k výchově nových jaderných odborníků.

„Dalo by se říci, že ve světě nadchází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky,“ poznamenal Petráček.

„Nový štěpný reaktor VR-2 nám pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 jsme naráželi na kapacitní limity. Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ uvedl děkan fakulty Václav Čuba.

Reaktor VR-2 je tzv. podkritickým reaktorem, bez externího zdroje neutronů tak nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Při vypnutí externího zdroje se štěpení zastaví. Provoz reaktoru je tím podle fakulty jednodušší, bezpečnější a umožňuje využití jednodušší konstrukce. Palivo fakulta získala už v roce 2018, darovala ho finská Aalto University.

Reaktor má podle vedoucího katedry Rataje výkon ve stovkách wattů, není tak schopen zajistit provoz žádného většího celku. Uskutečňují se v něm však všechny procesy jaderného štěpení a fúze, je tak ideální právě pro výuku a vědecké práce.

Spuštění reaktoru přivítali i zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) či společnosti ČEZ. Podle zástupce vrchního ředitele MPO Tomáše Ehlera je projekt důležitý pro další rozvoj jaderné energetiky v Česku, protože by měl zajistit kvalifikované pracovníky v zemi. Zároveň očekává, že zvýší atraktivitu oboru i studia.

„Aby mohla v zemi dobře fungovat jaderná energetika, musí mít kvalifikované a motivované lidi. Reaktor je předpokladem pro to, aby nejen studenti fakulty, ale i okolních zemí si mohli v bezpečí osahat, co znamená štěpná řetězová reakce nebo dynamika reaktoru, aniž by se museli bát chybné manipulace,“ doplnila k tomu Drábová.

Připomněla, že na prvním školním reaktoru fakulty pravidelně trénují operátoři jaderných elektráren.

Prvnímu štěpnému reaktoru VR-1 na FJFI ČVUT se přezdívá Vrabec. Jak se bude říkat tomuto novému?

„Paní Dana Drábová přímo u reaktoru navrhla, že by se VR-2 mohlo říkat Vrána, a to na počest dlouholetého tajemníka FJFI Leopolda Vrány. Formálně návrh ještě schválen nebyl,“ prozradila Novinkám Kateřina Veselá z odboru PR a marketingu Rektorátu ČVUT.

První jaderný reaktor v Česku začal fungovat v roce 1957 v Řeži. Dosud poslední nový tuzemský blok byl spuštěn v roce 2002 v Temelíně.