Článek
EUCARPIA sdružuje na tisíc vědců a šlechtitelů z celého světa. Hlavním cílem asociace je přispívat ke šlechtění odolnějších rostlin a podporovat vědeckou a technickou spolupráci v této oblasti.
Kopecký byl zvolen do funkce nazvané president designate. Zastává klíčovou roli při koordinaci vědecké strategie asociace a spolupráce mezi jednotlivými sekcemi organizace. Funkci přebral po italské vědkyni Marii Ercolanové, která nově zastává post president executive a s Kopeckým tvoří tvůrčí tandem.
Za svůj hlavní cíl označil český odborník především širší zapojení mladých vědců do činnosti asociace a lepší využití jejich potenciálu ve výzkumu a šlechtění.
Rekordně dlouhé teplé období zásadně ovlivnilo přírodu
„Mladí kolegové přinášejí nové nápady i pohledy na problémy a nekonvenční přístupy. Umějí přemýšlet mimo zavedené rámce a mohou tak přispívat k průlomovým objevům. Myslím si, že investice do nastupující generace je investicí do budoucnosti vědeckého pokroku i šlechtění,“ uvedl Kopecký.
V dnešní době je klíčové vyšlechtit zemědělské plodiny, které si lépe poradí se změnou klimatu.
Posledních pět let vede v asociaci sekci věnovanou pícninám a okrasným a užitkovým travám. Sám je expertem v oblasti výzkumu dědičné informace rostlin. Zabývá se především studiem mezidruhových kříženců trav a obilovin. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vede výzkumnou skupinu.
Ve své práci klade důraz na genetiku a šlechtění hybridů, jako je festulolium, kříženec jílku a kostřavy, který je ceněný pro kombinaci vlastností obou rodičů – tedy výnos a kvalitu jílku a odolnost proti abiotickým stresům kostřavy.
Platforma spolupráce vědců a šlechtitelů
EUCARPIA vznikla v roce 1956 a sídlí v nizozemském Wageningenu. Zaměřuje se především na podporu výzkumu a inovací v oblasti šlechtění a výzkumu rostlin. Poskytuje zázemí pro spolupráci mezi vědci, šlechtiteli a dalšími odborníky, kteří usilují o zlepšení výnosů rostlin a jejich odolnosti vůči chorobám, škůdcům či klimatickým stresům.
„V dnešní době je klíčové vyšlechtit zemědělské plodiny, které si lépe poradí se změnou klimatu, aniž by se snižovaly výnosy,“ zdůrazňuje Kopecký.
V asociaci si podle něj mohou výzkumníci vyměňovat poznatky a metodiky ze všech oblastí šlechtění a genetického výzkumu a spolupracovat na výzkumu konkrétních rostlin. Jelikož se jedná o platformu, která propojuje vědce se šlechtiteli, mohou se nejnovější poznatky dostávat rychleji do praxe, tvrdí.
„Zvyšuje se tak efektivita vývoje odolných odrůd,“ uzavřel vědec.
Pyl čiroku může pomoci ve šlechtění odolnějších plodin, zjistili čeští a němečtí vědci
