Článek
Letošní třetí ročník IOAA Junior, tedy mezinárodní astronomické soutěže pro žáky mladší 16 let, se konal od 3. do 10. října 2024 v nepálském hlavním městě Káthmándú.
Tuzemský tým tvořilo pět nejlépe umístěných soutěžících z Ústředního kola Astronomické olympiády kategorie EF, které doprovázeli dva vedoucí: studentka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radka Křížová a vědecký pracovník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Václav Pavlík.
Soutěžilo se ve třech kolech. Účastníky nejprve čekala rozehřívací týmová soutěž, při níž měli i možnost se seznámit se svými kolegy z jiných zemí. V dalších dnech následovalo čtyřhodinové teoretické kolo, které prověřilo schopnosti žáků řešit nejrůznější astrofyzikální úlohy.
Nejtalentovanější děti Česka: Zlatý oříšek získalo pět jednotlivců, taneční pár a sbor
Soutěžní část byla zakončena pozorovacím kolem s dalekohledy a mapou oblohy, které ale kvůli nepřízni počasí nebylo možné uspořádat venku. Místní oblohu tak mohli soutěžící podle organizátorů obdivovat jen ve svém volném čase.
„Před začátkem závěrečného ceremoniálu v poslední den soutěže nikdo z českých studentů až do poslední chvíle netušil, jak dopadl. Jako první spadlo napětí z trojice ve složení Marie Hrubá (Gymnázium Ostrava-Zábřeh), Marek Nedoma (Biskupské gymnázium, Žďár nad Sázavou) a Tadeáš Smička (ZŠ Hrubého, Šternberk), kteří získali čestná uznání,“ popsala Radka Křížová.
Po nich se na pódium vydal převzít bronzovou medaili Petr Barták (Slovanské gymnázium, Olomouc). Po vyhlášení stříbrných medailí, při kterém nezaznělo české jméno, bylo již jasné, že Alex Faivre (Gymnázium J. A. Komenského, Uherský Brod) má zlato.
Český tým po závěrečném ceremoniálu. Zleva: Václav Pavlík (teamleader), Marie Hrubá (čestné uznání), Alex Faivre (zlatá medaile, nejlepší teorie, absolutní vítěz), Tadeáš Smička (čestné uznání), Petr Barták (bronzová medaile), Marek Nedoma (čestné uznání), Radka Křížová (teamleader).
Aby toho nebylo málo, Alex si navíc odvezl ještě další dvě ocenění, a to za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro absolutního vítěze celé soutěže.
Letošní účast českého týmu organizovala Česká astronomická společnost, která také o aktuálním úspěchu středoškoláků v úterý informovala v tiskové zprávě i na webu.
Zástupci ministerstva školství a ČOV se dohodli na pravidlech pro školní olympiády
Za připomenutí stojí, že to je po 13 letech podruhé v historii, co se někomu z tuzemských studentů podařilo dosáhnout v mezinárodních astronomických kláních tohoto prestižního nejvyššího úspěchu. Naposledy se Stanislav Fořt stal absolutním vítězem IOAA 2011 v Polsku.
Rozdíl mezi IOAA a IOAA Junior:
- „IOAA je soutěž určená pro starší žáky, tj. primárně pro středoškoláky 1. až 4. ročníku ve věku 16 až 20 let. Kvalifikují se na ni nejlepší řešitelé české Astronomické olympiády (AO) z kategorií AB (3. a 4. ročník SŠ) a CD (1. a 2. ročník SŠ).
- IOAA Junior pak je soutěž určená pro mladší žáky ve věku 14 až 16 let, tj. primárně se jedná o žáky 2. stupně ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnázií (8.–9. třída / tercie–kvarta), kvalifikují se na ni tedy nejlepší řešitelé české AO z kategorie EF,“ upřesnil pro Novinky předseda ústřední komise tuzemské AO Tomáš Prosecký, jinak též vedoucí pražské Štefánikovy hvězdárny.
Česko se mezinárodních astronomických olympiád účastní již od roku 2007. Za tu dobu přivezli naši žáci a studenti celkem 14 zlatých, 33 stříbrných a 59 bronzových medailí.
Čeští soutěžící s úsměvem přemýšlejí, kam zabalí všechny své poháry.
„Velký respekt patří místním organizátorům, kteří se rozhodli soutěž zorganizovat i přes komplikovanou situaci ovlivněnou tragickým úmrtím dvou členů nepálské reprezentace při nedávných záplavách. Letošní IOAA Junior se rozhodli věnovat jejich památce,“ doplnila Křížová k nynějšímu ročníku.
Přísný výběr jako u ESA. Studenti ze střední Evropy mohou soutěžit o vesmírný průzkum
Zpěvník, zelený vodík i výzkum povrchu Měsíce. Ocenění České hlavičky získalo devět středoškoláků
