České vědkyně: Žen je u nás ve vědě stále málo, mužské prostředí je ale příznivé

Centrum to uvedlo ve své nedávné tiskové zprávě. Vědkyně, kterých se dotázala ČTK, se ale mnohdy shodují, že mužské pracovní a akademické prostředí je v realitě příznivé.

„Zastoupení žen v české vědě je na úrovni 28 procent, což je jedna z nejnižších měr zastoupení v EU. Takto nízké zastoupení přetrvává napříč tomu, že podíl žen ve všech studijních oborech a na všech stupních studia, včetně doktorského, roste. Za tímto nízkým podílem stojí zejména to, že uplatnění žen v přírodních a technických vědách, což jsou obory početně největší, je stále velice nízké,“ řekla Marcela Linková z NKC - Gender a věda.

„Ženy se v těchto oborech stále setkávají s předsudky. Ty se týkají například toho, zda ženy mají vlohy na technické obory. Asi není nutné podotýkat, že žádná vědecká opora pro takové tvrzení není,“ řekla.

Další typ předsudků se týká nároků na slaďování rodičovství a vědecké práce, míní Linková.

„Počty žen ve vědě jsou stále poměrně nízké. Je to dané asi nějakým historickým faktorem. Nicméně se to postupně zlepšuje,“ poznamenala Jaroslava Óbertová, která je hlavní organizátorkou akce Staň se na den vědkyní s cílem inspirovat středoškolačky ke studiu vědních oborů.

Podle dat Eurostatu měla v evropském srovnání v roce 2019 Česká republika s 27,2 procenta nejnižší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ze všech členských zemí EU. Průměr EU byl 32,9 procenta. Podle Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2021 v oboru vědy a techniky v Česku méně než třetina žen.

„Myslím si, že se situace zlepšuje. Nikdy jsem ve vědě necítila jako překážku svoje pohlaví, tudíž problém musí být někde jinde,“ uvedla vědkyně Katarína Křížková Gajdošová.

Výzkumná pracovnice z Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Michaela Valentová zmínila, že mnohdy ženy mají takzvaný syndrom podvodníka (známý také jako imposter syndrom).

„Sama za sebe to vnímám tak, že abych mohla něco tvrdit odborně, tak si musím dané téma řádně nastudovat. Přitom u svých mužských protějšků vidím často mnohem menší strach vyjadřovat se k věcem i mimo přímou odbornou expertizu,“ řekla.

Markéta Kučeráková z Katedry inženýrství pevných látek z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT nevraživost na základě pohlaví nikdy ve vědě necítila. „V mém oboru pevných látek a krystalografie mám pocit, že je žen poměrně dost, a necítím nevyvážený poměr pohlaví,“ uvedla Kučeráková. Překážky spíš vidí spojené s odchodem na mateřskou a pak návratem do práce.

Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v roce 2015 vyhlásilo Mezinárodní den žen a dívek ve vědě na 11. února, konal se tedy v neděli. Má připomenout jejich zásadní úlohu v oboru a podpořit jejich zapojení do výzkumu.