České vědkyně: Vyvíjíme minimozky i speciální drony

Setkáváme se na české ambasádě ve Stockholmu, kde nově otevřeli Pavilon, tedy prostor pro podnikatele i vědce, který by mohl pomoci dalším nápadům. Jednou z klíčových ingrediencí úspěchu obou Češek je právě příležitost, a to v zemi, která dosahuje nejlepších výsledků v inovacích i v celosvětovém srovnání.

Na čem ve svých laboratořích pracujete?

Petra: Produkujeme minimozky, které pocházejí z lidských buněk. Jsme schopni je vyrábět v obrovském množství, které už odpovídá tomu, aby se na nich dala ve farmaceutickém průmyslu testovat nová neurologická léčiva. Už máme za sebou testování několika již schválených léků, abychom ukázali, že by naše minimozky daly srovnatelnou nebo lepší odpověď.

Sára: Mám-li to říct co nejjednodušeji, tak my vyvíjíme autonomní řešení pro plašení divoké zvěře, které lze připojit na drony, na různé stanice, na lokomotivy či auta. Jako první na světě kombinujeme expertizy o chování divé zvěře s umělou inteligencí a robotickými algoritmy. Největší problémy dělají divoká prasata, jeleni, ptáci nebo losi. Naší magickou ingrediencí jsou různá řešení podle druhu zvířat.

Petro, původně jste v Česku studovala ekonomii, ale nakonec jste se pustila do biologie. Co bylo na začátku vašeho nápadu, o který dnes pečujete ve své firmě BrainZell?

Má postdoktorandská vědecká práce v Institutu Karolinska (švédská lékařská univerzita světového renomé, pozn. red.), kde jsem studovala nádory mozku. Dřív se to dělalo tak, že se lidský nádor implantoval do myší, ale v takovém případě měla nemoc úplně jiný profil než v lidských pacientech, takže jsem hledala něco lepšího. A zrovna v roce 2013 vyšel článek o tom, že je možné vytvořit lidskou mozkovou tkáň v laboratoři z kmenových buněk. Na Karolinské jsem našla laboratoř, kde měli ty správné buňky, a zároveň jsem tam potkala svého společníka. Viděli jsme v tom obrovský potenciál.

To znamená, že po deseti letech výzkumu máte na stole funkční produkt?

Ano, ale velkou zásluhu na tom má můj kolega, který tu technologii vyvinul. Sedm let se nevěnoval ničemu jinému. Na začátku jsme v obrovské misce měli pět minimozků a teď jich máme patnáct tisíc v malém boxu. Zatím se zdá, že je to jednodušší než dělat základní vědu, protože když máte správnou infrastrukturu, nic vám nebrání v rozletu. Jediné, co musíte, je to prodat, a když zjistíte, co opravdu potřebuje váš zákazník, potom to není tak složité v porovnání s pochopením principů fungování lidského mozku.

Sáro, kdy vznikl váš nápad?

V roce 2020 na Královské technické univerzitě ve Stockholmu. Tehdy jsem byla zaměstnaná v Kista Science City, což je vědeckotechnologický park, kde jsem pomáhala k rozvoji jiným startupům. Z univerzity mě kontaktovali kouči dvou doktorandů, a protože jsem viděla různé projekty pro doručování jídel nebo léků pomocí dronů, okamžitě jsem poznala, že tohle je něco úplně jiného. Byla to velká věc, a tak jsme založili firmu Flox.

Už předtím jste žila ve Stockholmu?

Přijela jsem do Stockholmu na univerzitu, kde jsem dodělávala magisterské studium, a zároveň jsem pracovala na české ambasádě jako stážistka. A už jsem tu zůstala. Moje první práce byla v Googlu, potom jsem pokračovala do univerzitního prostředí a začala více pronikat do světa autonomních systémů. Vždycky jsem si říkala, že bych jednou chtěla přinést změny v nějaké oblasti. Nejsem technicky nadaná, tak jsem se toho chopila byznysově.

Švédsko vynakládá na výzkum a vývoj 3,4 procenta HDP, zejména mladé firmy se tu těší velké podpoře. Kde jste sháněly finance na rozjezd?

Petra: Švédsko je ideální místo, kde nastartovat vlastní byznys, protože je tu obrovská podpora. Byla jsem tehdy nezaměstnaná a dostala jsem první grant rovnou od pracovního úřadu. Od toho jsem se odpíchla. Je tu taky Vinnova, obdoba české technologické agentury, kde můžete žádat o peníze pro rozvoj. To jsme také využila.

Sára: Nám zpočátku také pomohla Vinnova a různé spolupráce s potenciálními zákazníky. Dvakrát naše firma dostala půjčku na inovace, poté začaly první tržby s prototypy.

Ve švédské společnosti, nejen ve vědě a výzkumu, berou silný zřetel na zastoupení žen. Jak byste popsaly svou zkušenost?

Petra: V celém Švédsku je obrovská tradice rovnosti všech ve všem, také v mužských a ženských rolích, a to nejen v domácnostech, ale i v zaměstnání. Na tom tady pracují celé století. Vychází to z jejich obecného přesvědčení, že jsou si všichni rovni. Gender tu sice tolik neřeší, ale i tak investoři investují do společností, které jsou založené nebo spoluzaložené ženami, jen třeba jedno procento. Zbytek dávají do firem vedených muži.

Sára: Přesně tak. Ve Švédsku mají v nejrůznějších programech na podporu projektů a startupů celkem silně nastavené principy toho, jaké je zastoupení žen.

Co bylo pro vás v procesu rozvoje to zásadní?

Sára: Na začátku to určitě byl předinkubační program na univerzitě, který se zaměřuje na rozvoj původního studentského nápadu. Kouči vám každý den pomáhají, hledají s vámi ten správný směr. Poté jsem šla přímo do Sting, organizace podporující startupy. Oba tyto programy jsou jedny z nejlepších ve Švédsku, samotní kouči jsou většinou původně špičkoví byznysmeni. Velmi přínosné je, že se dokážou všichni propojit a předávat si zkušenosti.

Petra: Švédové jsou skvělí ve sdílení poznatků, potom ten přínos roste exponenciálně. Bylo neskutečně jednoduché vůbec začít. Veškerá komunikace s úřady, prostě všechno. Založila jsem firmu večer z domova, vše jsem poslala online a prostě odklikla. Je také celkem levné založit akciovou společnost, musíte složit asi 25 tisíc švédských korun (podle současného kurzu asi 50 tisíc Kč, pozn. red.). Dají se tu najít granty do začátků, takže nemusíte jít hned za investory. Pro nás jako biotechnologickou firmu je skvělé, že pořád využíváme všechny ty mašiny na Karolinské, které jsou jedny z nejdražších, nejcitlivějších a nejlepších na světě.

Pojďme se posunout v čase. Až to bude, co to bude?

Petra: Až to bude, tak nebudeme muset léčiva testovat na zvířatech, všechno se bude testovat na miniorgánech původem z lidských buněk. Naděje je, že budeme schopni otestovat mnohem víc. Můžeme vyprodukovat 10 000 minimozků každé pondělí, tak si přestavte, že byste musela mít deset tisíc myší každý týden. To nejde. A tím, že to budou testy na lidských buňkách, bude mnohem lepší predikce, jak se bude léčivo chovat.

Sára: Cílem je, že pomocí přesně zvolených zvuků a signálů budeme schopni identifikovat a odehnat zvěř z prostor, kam nepatří. Naší konkurencí jsou ploty, lovci nebo netechnologická řešení, jako třeba pachové odpuzovače. Toto je pohyblivý, superchytrý a samostatně fungující plašič, který reaguje podobně jako ovčácký pes. Spolupracujeme se švédskými letišti, provozovateli dálnic, železnicemi i golfovými resorty a areály s větrnými elektrárnami. Globálně má největší potenciál zemědělství.

Už na to máte patent?

Sára: Máme dva patenty. Jeden je na celou dronovou stanici a druhý pro vlaková řešení.

Petra: My máme podanou jednu patentovou přihlášku a další tři v přípravě.

Ještě nedávno se bájilo o tisku lidských tkání a dnes vidíme obrovský skok kupředu. Podobné to je s využitím samostatných dronů. Jsme na prahu něčeho převratného?

Petra: Říká se, že medicínské technologie budou dalším velkým krokem ve vývoji lidstva. Během pandemie si hodně zemí a firem uvědomilo, že biotechnologie jsou nesmírně důležité. Máme miliardu lidí s mentálními problémy a třetina z nich nikdy nenajde správný lék na schizofrenii nebo depresi. Doufám, že se to změní.

Sára: Pro každý startup je správné načasování vším. Dnes ještě nevidíme autonomní drony, které by pracovaly absolutně samostatně, ale víme, že jsou toho schopny nejen technicky, ale i legálně. Tento rok se standardizovala legislativa v celé Evropě a USA. Tohle je budoucnost.