Článek
Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze a Mendelova univerzita v Brně na svých akcích využívají takzvané NickNacky, vratné kelímky s potisky často využívané na festivalech.
„Je to český produkt, jeho výroba je šetrná k přírodě a ještě k tomu dobře vypadá,“ uvedla manažerka Mendelovy univerzity Tereza Novotná.
Ilustrační foto
Univerzita Palackého nahrazuje papírové a plastové nádobí například porcelánovými talíři, materiálem z cukrové třtiny a palmových listů. ČVUT používá kelímky ze škrobů rostlinné biomasy – kukuřice, obilovin či celulózy.
Odpadní teplo k ohřevu vody
Česká zemědělská univerzita (ČZU) se zapojila do kampaně Dost bylo plastu ministerstva životního prostředí. Škola omezila jednorázové plasty a zřídila filtrační zařízení na vodu.
Zelená střecha budovy MCEV (Mezifakultní centrum environmentálních věd)
Kampus ČZU navíc dle prestižního žebříčku patří k nejekologičtějším na světě. Dále se z českých škol umístily Univerzita Hradec Králové a Univerzita Pardubice. [celá zpráva]
Pohled na centrální univerzitní kampus v Pardubicích-Polabinách
Kampus Albertov Univerzity Karlovy také zřizuje zelené prostory, přizpůsobuje budovy ekologickým přístupům, sází stromy a zalévá dešťovou vodou. Kampus Albertov bude v budoucnu využívat odpadní teplo pomocí rekuperace k ohřevu vody. Rolety a žaluzie budou reagovat na slunce, a tím sníží tepelnou zátěž interiéru a nároky na klimatizaci.
Odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni se zabývají problematikou zadržování vody ve městech. V rámci projektu Adaptace měst na změnu klimatu vytvořili mapy ploch ve městě z hlediska jejich propustnosti, podílu na výparu a na odtoku.
„Zvýší to efekt hospodaření s dešťovou vodou a město bude lépe připraveno na přicházející klimatické změny,“ popsal Jan Kopp z ekonomické fakulty univerzity.
Šoková elektrodialýza
Technická univerzita v Liberci přišla s projektem Envitech, kde příze z nanovlákna slouží jako nosič pro biomasu s bakteriemi, které čistí vodu přirozenou cestou. K čištění vody pro průmysl a energetiku používá úspornější a ekologicky šetrnější šokovou elektrodialýzu.
Historická budova Technické univerzity Liberec
Dále škola z rýžových slupek získává oxid křemičitý v biomorfní podobě. „Ten je nezbytný v různých odvětvích průmyslu, při výrobě pneumatik až po potravinářství,“ sdělila mluvčí univerzity Barbora Jónová.
A kupříkladu pražská DAMU recykluje kostýmy. Z bannerů k inscenacím, které se vyrábějí z autoplachet, šije tašky.
