Článek
„Není pravda, že návrh zvýhodňuje ženy. Naopak platí pro obě pohlaví stejně,“ uvedla šéfka sdružení Fórum 50% Jana Smiggels Kavková.
Organizace usiluje o rovné zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích. Podle šéfky sdružení je vhodné, aby EU měla společný rámec. Návrh směrnice s kvótami, který zatím schválila Evropská komise, považuje Smiggels Kavková za „krok správným směrem“.
Skleněný strop
Ženy tvoří víc než polovinu populace. Do řídících pozic ale pronikají jen pomalu a často narážejí na takzvaný skleněný strop.
„Je to hranice, kam až jsou ženy ve svém postupu vpuštěny. Výraz 'skleněný' metaforicky vyjadřuje, že žena díky dosaženým profesním kvalitám na špičkovou pozici dohlédne a dokáže si představit působení v ní. Začne-li ovšem vyvíjet snahu do ní postoupit, narazí na neviditelnou a těžko definovatelnou překážku v podobě snah namířených proti jejímu postupu,“ uvádí v seznamu základních genderových pojmů Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle mnohých expertů na rovnost dosavadní vývoj dokládá, že bez opatření se stav nezmění. Podle aktivistek má vyšší zastoupení žen ve vedení firem i ekonomický přínos. Argumentují studií společnosti McKinsey z letošního března, podle níž by se hrubý domácí produkt (HDP) Česka zvedl o tři procenta, kdyby se na řízení podniků víc podílely ženy. Jejich větší zapojení doporučovala ke zvýšení konkurenceschopnosti i Národní ekonomická rada vlády.
Podle odborníků je možné o vyrovnaném zastoupení mluvit tehdy, pokud dosahuje aspoň 40 procent. Za kritický limit pro dosažení rovnosti označují třicetiprocentní podíl. Pokud je skupina menší, nedokáže už prosazovat své názory.
Odpůrci návrhu míní, že se díky kvótám do vedení podniků dostanou neschopné ženy a „méně kvalitní uchazečky“. Aktivistky obavy z nedostatku vzdělaných odbornic nemají. Poukazují na to, že tři pětiny absolventů vysokých škol představují ženy.
Za pravdu jim dávají i statistici. „Ve věkové kategorii 25 až 34 let tvořily ženy nadpoloviční většinu všech vysokoškoláků - 54 procent. S rostoucím věkem podíl žen mezi vysokoškoláky klesal, nejnižší byl v nejvyšší věkové kategorii 65 a více let, kde ženy představovaly 37 procent vysokoškolsky vzdělaných,“ popsal situaci ČSÚ.
Ve vedení velkých firem je žen poskrovnu
Podle aktivistek tedy i čísla dokládají, že vhodných kandidátek na vysoké posty by mohlo být dost. „Je veřejným tajemstvím, že místa v dozorčích radách státních a polostátních podniků jsou často trafikou vysloužilých politiků. Jejich poplašené a odmítavé reakce tak nejsou překvapením, protože pochopitelně není v jejich zájmu otevřít tyto mocenské pozice novým tvářím,“ říká Smiggels Kavková.
Podle studie společnosti Deloitte zasedá v představenstvech stovky největších českých firem 6,7 procenta žen. Průměr EU je 12 procent. „Máme nedostatek inspirace v oblasti byznysu na manažerských pozicích. Spotřebitelé nejsou jen muži, ale i ženy. A firmy na to už začínají slyšet,“ uvedla výkonná ředitelka Britské obchodní komory (BOK) Petra Janíčková. Podotkla, že v představenstvu BOK mají ženy 44 procent křesel.
Kvóty pro vedení firem má podle Fóra 50% už osm evropských zemí - Norsko, Španělsko, Francie, Belgie, Rakousko, Itálie, Nizozemsko a Island. Aktivistky českou vládu za její odmítavý postoj kritizují. Podle nich je ochotna přistoupit jen na opatření ke slaďování práce a rodiny. „I v tom ale selhává,“ podotkla Smiggels Kavková. Poukázala na nedostatek školek či málo možností práce na zkrácený úvazek.