Článek
Podle zástupců firmy dopraví detektory na Měsíc bezpilotní set společnosti Intuitive Machines. Lunární přistávací modul IM Nova-C bude vypuštěn z rakety SpaceX Falcon 9 v prvním čtvrtletí příštího roku. Na povrchu Měsíce zůstane dva týdny.
"Nova-C will launch on a @SpaceX Falcon 9 rocket from Pad 39A. The IM1 mission will test an automated Precision Landing and Hazard Avoidance (PLHA) landing system, created by IM, paving the way for NASA astronauts to land on the lunar surface
— Gio Pagliari (@giopagliari) April 14, 2020
by 2024." pic.twitter.com/aSA8jsoHKV
Podle vědce z LSU Jefferyho Chancellora dosud chybí skutečná měření složení záření na povrchu Měsíce. Zatím jsou podle něj k dispozici jen modely a prognózy tamních zdravotních rizik pro člověka. Nová data by měla posloužit k ověření modelů, zlepšení predikcí i zvýšení bezpečnosti budoucího cestování do kosmu.
Prototyp rakety Starship má za sebou první úspěšný výškový let
Právě na sběr dat se zaměří miniaturizované detektory MiniPIX TPX3 z produkce firmy Advacam. Tyto detektory umí měřit a rozlišovat typ, energii a směr každé zachycené částice.
„Náš vývojový tým minimalizoval velikost, váhu a spotřebu energie detektoru tak, aby jej přizpůsobil použití ve vesmíru,“ popsal ředitel společnosti Jan Sohar.
Jsou i na ISS
Detektory prošly certifikací NASA pro použití v extrémních kosmických podmínkách, v současnosti je využívají např. astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Nyní budou na externím rameni modulu.
Evropská kosmická agentura vypsala konkurz na nové astronauty
„Detektor bude vystaven obrovským teplotním cyklům s rychlými přechody ze stínu na přímé sluneční světlo. Bude muset vydržet rozdíly teplot víc než sto stupňů a zároveň si udržet svoji citlivost,“ poznamenal vědecký ředitel firmy Jan Jakůbek.
Modul nejdříve několikrát obletí Zemi. Pak zamíří k Měsíci, data bude sbírat po celou dobu letu. „Tato mise je unikátní v tom, že společnost dostane neomezené přenosové pásmo. To není vůbec běžné, díky tomu můžeme měřit nepřetržitě,“ dodal Jakůbek.
Evropská raketa Vega dopravila na oběžnou dráhu satelity. Pomohl nosič z Brna
Společnost vznikla v roce 2013 jako tzv. spin-off firma Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Vyrábí detektory vybavené čipy z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) ve švýcarské Ženevě. Detektory společnosti se nejčastěji používají pro průmyslovou rentgenovou radiografii.
Tři etapy programu Artemis
Americký program výzkumu Měsíce, Artemis, se skládá ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou.
Brána na Měsíc. NASA ukázala, jak bude vypadat její lunární stanice
Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce. Později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na naší přirozené družici.
Před 60 lety nahlédl do vesmíru první Američan. Vše je OK, hlásil Alan Shepard
Posledním astronautem, který stanul na lunárním povrchu, byl v roce 1972 rodák z Chicaga Eugene Cernan, jehož předci přišli do USA z Čech a Slovenska.