Článek
Misi SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications), jejíž přípravu zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA) a kterou vědci představili v úterý 20. června, budou tvořit dva mikrosatelity (20 × 20 × 40 cm) na oběžné dráze Země.
Družice budou vybaveny třemi přístroji, převratný je podle vědců miniaturní hmotnostní spektrometr HANKA (Hmotnostní ANalyzátor pro Kosmické Aplikace).
„Je to první vesmírný projekt, při kterém bude hmotnostní analýza s vysokým rozlišením probíhat přímo ve vesmíru, nikoli až v pozemských laboratořích po návratu vzorků,“ poznamenal Ján Žabka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.
Česko může mít už příští rok nového astronauta
Na palubě bude také širokospektrální kamera Vesna pro detekci obecných kovů v meteorech a anténní systém Říp-2 pro záznam a zaměření jejich rádiových signálů.
Anténní systém Říp-2 umí zachytit odrazy a emisi rádiových signálů, což se dosud nikdy z oběžné dráhy nestalo. Umí detekovat i dopady prachových zrn na družici a měřit rádiové signály atmosférických výbojů.
Vlevo koncept spektrální kamery Vesna, vpravo laboratorní verze hmotnostního spektrometru HANKA.
| Během příštích 10 let by se lidé měli vrátit na Měsíc, který se stane branou pilotovaných letů k Marsu či misí do vzdálenějších koutů Sluneční soustavy. Takové plány však musí počítat s využitím zdrojů vody či obecných kovů přímo na Měsíci, Marsu či asteroidech blízkých oběžné dráze Země. Tato tělesa by navíc ve vzdálenější budoucnosti mohla poskytnout další suroviny důležité pro elektroniku, energetiku a pokročilé strojírenství. | |||
| Mapování nerostného bohatství v kosmu ovšem vyžaduje odlišný přístup než jejich vyhledávání v pozemských podmínkách. Řešením se mohou stát levné a lehké mikrosatelity či malá vozítka, která automaticky udělají práci za kosmonauty a prohledají mnohem větší oblast než velké a drahé družice, navíc za zlomek ceny. Mise SLAVIA má těmto novátorským technologiím a konceptům vydláždit cestu. |
„Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru. SLAVIA má všechny předpoklady být prvním krokem. Je to běh na dlouhou trať, ale čeští vědci jsou na tento závod velmi dobře připraveni,“ okomentovala to předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Praha má vypsat tendr na dostavbu budoucího sídla kosmické agentury za 1,9 miliardy
Odhalit těleso vstupující do zemské atmosféry
Technologie snoubené v mikrosatelitech SLAVIA budou podle zástupců Akademie věd po úspěšném dokončení mise připraveny pro konstrukci různých satelitů či vozítek pro velmi detailní průzkum jakéhokoli tělesa ve Sluneční soustavě.
V budoucnu naleznou přístroje vyvinuté a otestované v misi SLAVIA využití na palubě malých, levných a výkonných satelitů, které budou určeny pro pozorování Země či k průletu kolem měsíců, komet a asteroidů. Uplatní se také při analýze chemického nebo horninového složení.
Zároveň může být hyperspektrální kamera s rádiovou anténou v budoucnu využita i k odhalení, přesnému určení a zaměření jakéhokoli přírodního či umělého objektu vstupujícího do atmosféry Země.
To má význam pro monitoring provozu v kosmickém prostoru, sledování kosmického smetí či vojenských cílů. Detekovat lze jakékoli zářící jevy, např. blesky.
Shořela nejdéle fungující česká družice na oběžné dráze
„Tandem satelitů umožní nejen detekci prvků v padajících hvězdách, ale také přesný výpočet jejich dráhy a tím i původu ve Sluneční soustavě pomocí triangulace dvěma kamerami a rádiovými anténami na palubě obou satelitů,“ doplnil Martin Ferus, vedoucí oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.
Vlevo Martin Ferus, vpravo Ján Žabka.
Průmyslovou část projektu vede brněnská firma S.A.B. Aerospace, s. r. o., garanty vědecké části jsou Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a Ústav fyziky atmosféry AV ČR.
Studii proveditelnosti mise podpořilo ministerstvo dopravy, v současnosti je ukončena tzv. fáze B1, která definuje přesné technické provedení celé mise. Pokud bude projekt schválen, vědci začnou konstruovat laboratorní verze satelitů a přístrojů.
Lipavský v USA podepsal ujednání o spolupráci na průzkumu Měsíce
