Česká expedice doplula do cíle, v pravěkém člunu urazila Egejským mořem 500 kilometrů

Ve čtvrtek o tom informoval archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Cílem expedice Monoxylon je přispět k poznání, jak před 9000 lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace. Navazuje na námořní výpravy archeologů ze všestarského archeoparku v dlabaných člunech z let 1995, 1998 a 2019, z nichž dvě byly v Egejském moři.

„Takto velký člun z kmene na tak dlouhé trase nikdo opakovaně ve více úspěšných expedicích ještě nepoužil. Všichni jsme moře přečkali, známe vlastnosti člunu, posunuli jsme se hodně dopředu,“ uvedl Tichý pro ČTK.

Expedice podle něj přinesla řadu nových poznatků, např. údaje o chování plavidla v proměnách Egejského moře.

„Modelové předpovědi jsou použitelné pro vytváření představy o prehistorické plavbě, ale experiment zůstává základem pro tyto úvahy. Je to pevný bod a východisko našich úvah,“ pokračoval Tichý s tím, že bude možné lépe uvažovat o „mezolitizaci“ Řecka mořskou cestou.

Nejnáročnější byla podle něj plavba proti větru na ostrov Amorgos, která trvala 11 hodin, a také úmorné vedro, když málo foukalo na dlouhých úsecích mezi ostrovem Melos a Peloponésem. „Expedice urazila celkovou vzdálenost 500 km za 100 hodin pádlování s průměrnou rychlostí pět kilometrů v hodině, což je vzhledem k podmínkám úžasné,“ zmínil Tichý.

Předposlední desetikilometrový úsek expedice absolvovala v úterý, a to z ostrova Spetses do Porta na Peloponésu, a poslední o délce 20 km ve středu k jeskyni Franchthi u obce Kilada. „Ve středu nás přivítala místní archeoložka a starosta, bylo to hezké ocenění naší cesty,“ sdělil Tichý.

Plavidlo bylo vyrobeno loni z jednoho kusu kmene dubu a je větší než dlabané čluny použité při dřívějších expedicích. Téměř tři tuny vážící člun má délku 11,5 metru, široký je až 120 centimetrů. Předlohou expedičního plavidla je 8000 let staré neolitické plavidlo s plochým dnem objevené v roce 1994 v jezeře Bracciano u Říma.

Výpravu tvořilo 20 pádlařů a kormidelník. Součástí expedice bylo i doprovodné plavidlo.

Součástí experimentu byla též přeprava nákladu, proto byl v plánu trasy ostrov Melos, kde se již kolem roku 8000 před naším letopočtem těžil obsidián, který sloužil k výrobě nástrojů. Podle Tichého rozšíření obsidiánu dokládá rozsah dávné plavby. Obsidián se z ostrova nemůže odvážet, proto náklad simulovali zrovna nepádlující členové posádky.

„Přeprava obsidiánu z Melosu na řeckou pevninu a mezi dnešním Tureckem a ostrovem Melos mohla být velmi náročná. Proto mělo význam hledat možnosti přepravy obsidiánu. Ukázalo se, že překonatelná trasa mezi Melosem a pobřežím Řecka je nejpřísnější cestou jen po malých ostrůvcích,“ konstatoval Tichý.

Expedice ukázala i na velmi dobrou nákladní kapacitu člunu. „Převezli bychom deset koz nebo jednu tunu obsidiánu se ztrátou rychlosti ani ne jeden kilometr v hodině, což je pozoruhodné a dává nám to nový pohled na možnosti přepravy obsidiánu,“ řekl.

Experimentální archeologové také potvrdili, že s využitím přírodních podmínek, tedy vhodného počasí, lze Egejské moře přeplout za 17 dní plavby s pěti přestávkami vynucenými počasím. „Tím se vešel čas expedice do plánované délky,“ poznamenal Tichý.

Nejdelší vzdálenost mezi ostrovy, kterou expedice letos na člunu zdolala, byla dlouhá 44 kilometrů a vedla v neděli 9. července z ostrova Velopoula na Spetses. Z Velopouly na Spetses posádka dorazila po necelých osmi hodinách.

Expedice začala v pondělí 19. června na ostrově Samos u pobřeží Turecka, na některých ostrovech nocovala. Posádka by se měla začít vracet do Česka o víkendu, plavidlo příští týden.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Archeopark pravěku Všestary