Česká družice VZLUSAT-2 oslavila dva roky na oběžné dráze

V tiskové zprávě to připomněl Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ).

Družici do vesmíru vyslala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 13. ledna 2022 z floridského mysu Canaveral. VZLUSAT-2 mimo jiné dlouhodobě monitoruje gama záblesky ze vzdáleného vesmíru nebo při erupcích na Slunci.

Nanodružice zatím zaznamenala 68 pozorování těchto gama záblesků. Loni v březnu objevený gama záblesk ze srážky dvou neutronových hvězd byl druhým dosud zaznamenaným jasným gama zábleskem.

Nanosatelit je využíván třeba i k experimentálnímu měření radiace takzvaných Van Allenových pásů.

Za dva roky obletěla družice Zemi více než 11 600krát. Jejím hlavním cílem je ověřit technologie dálkového průzkumu Země, na palubě má proto dvě kamery pro pozorování planety. Jedna pořizuje fotografie s širokým záběrem o velikosti 500 × 400 kilometrů, druhá je určena pro detailní snímky oblastí 30 × 20 km. Pomocí kamer dokáže družice pořídit fotografii jakéhokoliv místa na Zemi. Data z družice sbírá více než 50 stanic po celém světě. Veřejnost je může sledovat na webu.

Životnost družice byla původně odhadována na dva roky. „I po dvou letech je ale stále plně funkční a na platformě nepozorujeme žádné známky stárnutí. Naopak na detektorech už známky stárnutí jsou vidět,“ řekl vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel.

Opotřebení družice vzniká vystavením vysoké radiaci v souvislosti se sluneční aktivitou, vysvětlil. Tým vědců má v plánu používat družici co nejdéle to bude možné.

Do kategorie nanodružic se VZLUSAT-2 řadí kvůli svým rozměrům 10 × 10 × 34 centimetrů a váze okolo čtyř kilogramů. Odborníci doufají, že naváže na úspěch první české nanodružice VZLUSAT-1, která se stala historicky nejdéle fungující českou družicí. Životnost VZLUSAT-1 měla být jeden rok, ve vesmíru nakonec byla šest let. V atmosféře shořela v červnu 2023, komunikovala do posledního dne.

„VZLUSAT-2 je obrovským krokem kupředu. Dnes je nás zhruba pětkrát víc než v době, kdy jsme stavěli VZLUSAT-1. Pro mě osobně to byla velká změna v práci, kdy dnes věnuji většinu času zaučování nových lidí. Jelikož chceme stavět větší družice, je rozšíření týmu nutností,“ poznamenal Dániel.

Mezi další projekty VZLÚ patří např. družice AMBIC, která by měla pořizovat snímky planety. Ty budou využitelné mj. pro integrovaný záchranný systém (IZS). Dalším projektem je QUVIK, který bude prvním českým vesmírným astronomickým dalekohledem. Oba projekty mají podporu ministerstva dopravy a Evropské kosmické agentury (ESA) a byly vybrány k realizaci jako tzv. ambiciózní mise ČR.

Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, což ale skončilo neúspěšně.