Česká družice VZLUSAT-2 je na orbitě už rok. Zemi oběhla 5800krát

Družici přesně před rokem, 13. ledna 2022, vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti Space X. Od té doby satelit pořídil barevné i černobílé snímky z několika světadílů, loni v září a říjnu např. fotografie Prahy, přehrady Orlík a Vltavy, pohraničí ČR, Slovenska a Rakouska nebo snímek Alp.

V únoru 2022 pak třeba záběry na mraky nad Tichým oceánem či na poušť v centrální Africe.

Podle VZLÚ je družice i po roce plně pod kontrolou a dokáže vyfotografovat jakoukoli část Země.

VZLUSAT-2 je mj. vybavena systémem orientace a stabilizace pro aktivní otočení. Systém je založený na reakčních kolech a mnoha senzorech.

„Účelem mise bylo právě tento systém vyvíjený již na předchozí družici VZLUSAT-1 ověřit ve vesmíru. Nakonec to trvalo několik měsíců, byla nutná spolupráce celého týmu a několik úprav parametrů softwaru, abychom nakonec byli schopni družici řízeně natáčet. Nyní tak můžeme udělat snímek jakýmkoliv směrem. V tomto případě pak dosáhneme vysokého rozlišení s velikostí pixelu cca 40 metrů,“ vysvětlil Vladimír Dániel, který se jako vědec podílel na vývoji družice VZLUSAT-2 i její předchůdkyně VZLUSAT-1.

Samotné pořizování snímků konkrétního místa na Zemi se podle Dániela ukázalo jako velice komplikované, protože družice se při obletech kolem Země kolébá nebo rotuje kolem své osy.

„To je způsobeno zbytkovým nebo generovaným magnetickým polem na palubě družice,“ dodal.

Družice VZLUSAT-2 patří se svými čtyřmi kilogramy do kategorie nanodružic. Její životnost je původně plánována na dva roky. Tým odborníků, který ji vyvíjel, však podle ústavu věří, že bude delší.

Projekt navazuje na vyslání satelitu VZLUSAT-1 na oběžnou dráhu. Ten je ve vesmíru pět a půl roku, ačkoli jeho původní životnost byla odhadována na jeden rok.

První nanodružice shromáždila data pro výzkum zemské radiace a ověřila vlastnosti nových českých kompozitů pro kosmické použití. Oba satelity jsou výsledkem spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem.

„Výzkumný a zkušební letecký ústav má v současné době na oběžné dráze dvě družice a zvládá technologie potřebné k jejich postavení. Máme ale další plány. Chceme vytvořit konstelaci čtyř družic, směřujeme tak do elitní skupiny států v tomto oboru. Současně počítáme s tím, že ani konstelace čtyř družic pro nás nebude konečnou, a že budeme pokračovat dál,“ prohlásil generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

Svou první telekomunikační družici vyslalo někdejší Československo do vesmíru na podzim 1978. Jmenovala se Magion. Po ní následovaly do roku 1996 další čtyři satelity. Např. v červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, což ale skončilo neúspěšně.

Na začátku letošního ledna si Česko připsalo nový úspěch. Z Floridy odstartovala nosná raketa Falcon 9 s misí Transporter-6. Na nízkou oběžnou dráhu Země dopravila více než stovku malých družic. Mezi nákladem byl i český nanosatelit BDSAT-2, který posléze začal komunikovat. Šlo o již 12. českou (či československou) družici.