Článek
Právě na výzkum se v posledních letech hojně využívají nanodružice typu cubesat. Mezi veterány patří ta z českého Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).
Průměrná doba životnosti cubesatu ve vesmíru je 1,1 roku. Vůbec první česká nanodružice tohoto typu VZLUSAT-1 však na orbitě pracuje už od roku 2017, výzkumný ústav s ní z pozemní stanice Západočeské univerzity v Plzni dodnes komunikuje. Za pár dní, 23. června, satelit oslaví svůj čtvrtý rok na oběžné dráze.
Finové plánují dostat letos na orbitu první satelit ze dřeva
Dva kilogramy vážící družice o velikosti 2U (10x10x20 centimetrů) startovala do vesmíru z Indie společně s dalšími 31 družicemi stejného typu v rámci mezinárodní mise QB50. Dnes zůstává jednou z posledních.
Má radiační štíty
„Je to velký úspěch. Ostatní družice už pomalu zemřely. Některé měly životnost jen několik měsíců, jiné se dožily pár let. Čtyři roky, to je na cubesat velmi dlouhá doba. Je to nejdéle v kuse fungující družice vyrobená v Česku,“ řekl Právu vedoucí oddělení družicových systémů ve VZLÚ Juraj Dudáš.
Hlavním úkolem VZLUSAT-1 bylo ověřit dva technologické experimenty: miniaturizovaný rentgenový dalekohled a kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace. Kromě toho byla na družici nainstalována také výklopná rentgenová optika, díky které se na orbitě její velikost zvětšila o dalších 15 cm.
Nejširší letadlo na světě, které bude vozit rakety do kosmu, absolvovalo další let
„Byl to 2U satelit, ale díky tomu výklopnému mechanismu se nám vlastně podařilo vyrobit 3U satelit, i když letenku jsme měli jen pro 2U,“ odhalil Dudáš. Jak to, že VZLUSAT-1 funguje dodnes? Podle Dudáše na tom má podíl kvalitní vývoj i dobré podmínky.
„Na palubě jsou radiační štíty, které zabezpečily mechanické a elektronické fungování. Družice má kvalitní software, takže i když z ní některé části vypadnou, tak stále funguje a nemá to na ni nějaký drastický vliv. Další věcí je, že na orbitě, kterou obíhá VZLUSAT-1, je v posledních letech registrována menší solární aktivita a radiace. V případě zvýšené radiace z vesmíru by ty družice odešly mnohem dříve,“ přiznal.
Na úspěch satelitu se pokusí navázat dvakrát tolik vážící VZLUSAT-2 o velikosti 3U, který staví na pevných základech svého předchůdce s novou generací odzkoušených přístrojů. Jeho hlavním úkolem bude ověřit technologie pro pozdější mise chystané české satelitní konstelace Hyperion. Družici má do vesmíru vynést raketa Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska.
Prototyp rakety Starship má za sebou první úspěšný výškový let
Za hlavní přístroj Dudáš pokládá dvě kamery pro průzkum Země, na nichž se spolupodílela firma Eltvor. „Jedna je s vysokým rozlišením, druhá s menším, ale s větším úhlem záběru. Jedna kamera má rozlišení takové, že dokážete vidět i řeky, druhá zase dokáže zaznamenat celou ČR,“ popsal.
Projekt vznikl i ve spolupráci s maďarskou observatoří či japonskou univerzitou, ale naprostá většina technologií a komponentů je vyrobena českými firmami, např. za detektorem záblesků gama, gravitačních vln, černých děr apod. stojí skupina Norberta Wernera z Masarykovy univerzity v Brně.