Článek
Plných 49 % respondentů v průzkumu odpovědělo, že určitou finanční rezervu pro případ ztráty zaměstnání již má vytvořenu. To je proti roku 2011, kdy na stejnou otázku kladně odpovědělo 34 % dotázaných, nárůst téměř o polovinu.
Na zadní kolečka myslí více lidí
Na 36 % vzrostl rovněž počet odpovědí „Zatím rezervu nemám, ale plánuji si její vytvoření“. V roce 2011 to uvedlo jen 27 % lidí – letos je jich tedy o třetinu více.
Naopak značně poklesl počet těch, kteří zatím k vytváření finančních rezerv nezaujali jasný postoj a tuto možnost teprve hodlají zvážit. Ještě před dvěma roky šlo o 20 % lidí, letos odpovědělo stejně pouze devět procent dotázaných.
Zdaleka nejmenší podíl kladných odpovědí zaznamenala možnost „Ne, o práci se nestrachuji.“ Zatímco před dvěma lety ji zvolilo 19 % dotázaných, letos to bylo pouhých šest procent zaměstnanců.
Nejistota na trhu práce zesílila
„Výsledky našeho šetření odrážejí dvě zásadní skutečnosti. Nejistota na pracovním trhu v důsledku dlouhodobě negativních zpráv výrazně zesílila, lidé se proto stále častěji uchylují k vytváření finančních rezerv pro případné horší časy. V České republice je však také poměrně početná skupina těch, kteří by si jistou rezervu rádi vytvořili, avšak nemají z čeho, neboť současná mzda jim postačuje pouze na pokrytí životních nákladů,“ uvedl Tomáš Dombrovský, analytik společnosti LMC, která portál Jobs.cz provozuje.
Vklady rostou, tržby klesají
Masivní vytváření rezerv pro případ ztráty zaměstnání navíc může být jedním z důvodů, proč v ČR roste počet bankovních vkladů a zároveň klesá ochota lidí utrácet. Podle zprávy České bankovní asociace vzrostl loni objem vkladů v bankách o 238,5 mld. Kč, tedy na jednoho obyvatele přibližně o 22 600 Kč. Podle ČSÚ pak maloobchodní tržby ve stejném období klesly o 1,1 procenta.