Článek
Od roku 2013 se Češi v žebříčku posouvají stupínek po stupínku z 20. místa tabulky. A také si stále zlepšují skóre, které je mnohem objektivnějším nástrojem hodnocení angličtinářské úrovně.
Třeba v roce 2012 skončilo Česko na 11. pozici, ale mělo méně bodů a do výzkumu bylo zahrnuto jen 52 zemí. A právě díky dosaženému skóre (59,01) agentura zařadila ČR mezi velmi zdatné země, což je druhý nejvyšší stupeň hodnocení.
Slováci skončili v průměru
Češi se tak se svou angličtinou ocitli ve společnosti Rakušanů, Němců, Portugalců, Malajců, Argentinců, Rumunů, Belgičanů, Švýcarů, Indů, Maďarů a obyvatel Singapuru.
Na špici se tradičně drží skandinávské země. První místo mají už potřetí v uplynulých pěti letech Švédi, kteří letos získali 70,94 bodu.
Druhé místo patří Nizozemcům a následují je ostatní tři severské země – Dánsko, Norsko a Finsko. Elitní klub doplňují Slovinsko, Estonsko, Lucembursko a Polsko.
Slovensko se umístilo na 25. místě a patří do světového průměru – spolu třeba se Španělskem, Jižní Koreou, Itálií, Japonskem či Ukrajinou.
Otvírá dveře i pro pokrok
Za pozornost stojí, že země jako Francie nebo Rusko skončily až ve čtvrté desítce mezi zeměmi s hodnocením nízké zdatnosti.
Poslední místo zbylo pro Libyi, o něco méně špatně dopadly Kambodža a Saúdská Arábie. V poslední desítce uvízly také Alžírsko, Irák, Kuvajt, Mongolsko, Katar, Thajsko, El Salvador a Ázerbájdžán.
Vůbec poprvé se studie zabývala také vztahem úrovně angličtiny a úspěchů v inovacích. Z výsledku vyplynulo, že země s vyšší úrovní angličtiny mají více výzkumníků a technických pracovníků.
Výzkum je totiž pro lidi zdatné v angličtině snadnější, protože anglicky mluvící vědci mohou čerpat z práce zahraničních odborníků, účastnit se mezinárodních konferencí, publikovat v předních odborných časopisech a spolupracovat v mezinárodních týmech.
Úroveň angličtiny podle studie odpovídá i výši hrubého domácího produktu, kvalitě života nebo připojení k internetu.
