Češi se v angličtině zlepšili, sousedé jsou na tom však lépe

Průzkum největší světové vzdělávací organizace Education First (EF) se koná každoročně od roku 2011. Letos se ho zúčastnilo 2,1 milionu lidí ze 111 států světa, v nichž angličtina není rodným jazykem. Hodnocení respondenty rozděluje do pěti úrovní podle míry znalostí, a to na velmi vysokou, vysokou, mírnou, nízkou a velmi nízkou.

První pozici obhájilo Nizozemsko, následované Singapurem a Rakouskem. V testování dominuje Evropa – do první desítky se z neevropských zemí probojoval právě jen Singapur (kde je ovšem angličtina jedním ze čtyř úředních jazyků).

Češi se po loňském výrazném propadu z 19. příčky na 27. místo vrátili na úroveň, kolem které se pohybovali od začátku testování. Z toho vyplývá, že minimálně posledních 11 let v angličtině stagnujeme. Nicméně úroveň tuzemských znalostí je pořád celkově na vysoké úrovni, obecně se tedy dokážeme v angličtině bez větších problémů prezentovat v práci, rozumět televizním pořadům nebo číst noviny.

V celosvětovém srovnání si tak Češi vedou dobře, v porovnání s evropskými státy se ale řadí do druhé poloviny žebříčku. Před ČR se výrazně výše umístily také všechny sousední země, kupříkladu na 3. místě zmíněné Rakousko. Nejblíže nám je Slovensko na 15. místě, tedy o celých osm příček výše – jen krok od posunutí se ke státům s velmi vysokou úrovní jazyka.

Proč jsou na tom naše sousední státy, a obecně střední Evropa, lépe než my? „Upřímně mi to samotnému vrtá hlavou a mrzí mě, že – podle dostupných dat – úroveň naší angličtiny již 11 let stagnuje,“ okomentoval to pro Novinky učitel angličtiny a influencer Bronislav Sobotka.

„Osobně jako příčinu vnímám skutečnost, že se ve školách (většinou) moc sedí, mlčí a vyplňují se cvičení – místo toho, aby byli žáci skutečně aktivní a většinu hodiny komunikovali. Zároveň si myslím, že se tak moc podceňujeme a tak moc se bojíme chyb, že často raději ani nic neřekneme, než abychom udělali chybu – kdo ale angličtinu aktivně netrénuje, tak se v ní může jenom těžko zlepšovat,“ upozornil.

Průzkum rovněž sleduje, jak si vedou velká města. Zajímavé je, že Praha se v užívání angličtiny vyšplhala na 16. místo mezi města s nejvyšší úrovní, dostala se např. i před německý Berlín.

Ve srovnání všech zúčastněných zemí si vedou lépe muži než ženy. Rozdíl se ale každým rokem zmenšuje – a třeba ve státech jako Francie, Itálie, Rusko nebo Ukrajina prakticky neexistuje.

Od roku 2015 navíc EF EPI sleduje též progres podle věkových skupin. Od té doby zaznamenává výrazný nárůst znalosti angličtiny u lidí nad 40 let.

„To je zapříčiněno jednak tím, že i respondenti v průběhu let stárnou a znalosti si tak logicky prohlubují. Na druhou stranu se ale často začínají angličtinu učit dříve a více s ní přichází do každodenního kontaktu prostřednictvím sociálních sítí, filmů nebo knížek. Navíc je na znalost anglického jazyka kladen větší důraz v zaměstnání a dospělí mluvčí jsou častěji motivováni pro seberozvoj a návštěvu vzdělávacích institucí,“ vysvětlila Sabina Nováková, vedoucí pobočky Praha pro EF Česká republika.

Poněkud negativní překvapení přináší šetření u věkové skupiny 21 až 25 let, u které se od minulého roku úroveň nezměnila, a především u nejmladší testované skupiny 18 až 20 let. U ní úroveň v posledních dvou letech dokonce celosvětově výrazně klesla.

„Jsem přesvědčený, že přes veškerou snahu učitelů angličtiny a technologické pokroky není skupinová online výuka ani zdaleka tak efektivní jako ta ‚offlinová‘. Je výrazně těžší jak maximalizovat čas, kdy studenti aktivně používají angličtinu (tedy sami hovoří nebo musí na něco reagovat), tak udělat hodinu dostatečně akční a zábavnou, aby studenty opravdu pohltila,“ doplnil lektor Sobotka, známý svými videi, jejichž prostřednictvím se snaží o popularizaci angličtiny.

„Sám jsem u online výuky během covidu cítil, že studenti jsou unavení z věčného sezení před obrazovkou a přes moji snahu o interaktivní hodinu, práci ve dvojicích, rychlé střídání aktivit atd. jsem viděl, že pokroky studentů nejsou takové jako při ‚běžné‘ výuce. Ale jako nenapravitelný optimista věřím, že v příštích letech se bude úroveň angličtiny mladých lidí rychle zlepšovat. Angličtina je nedílnou součástí jejich života a sám nadšeně pozoruji, jak se jim díky ní otevírá svět a jak přirozeně se v ní pohybují,“ shrnul Sobotka.

Proto věří, že pro mladou generaci je angličtina čím dál přirozenější součást života a že je jenom otázka času, kdy se zlepšíme. Odborníci navíc doporučují učit se anglicky i tzv. pasivně, tedy sledováním oblíbeného filmu či seriálu s titulky namísto dabingu, ideálně anglickými, čtením zpráv na zahraničních serverech nebo nastavením aplikací do cizího jazyka.

Do testu EPI se zapojují školy, společnosti či vládní instituce, vyplnit jej ale může i jednotlivec. „Pokud má někdo zájem zjistit, jak na tom s angličtinou je a do jaké skupiny patří, může si na webu zdarma vyplnit 50minutový test. Za jeho absolvování může získat online certifikát, který lze přímo nahrát na profil na LinkedIn,“ uzavřela Nováková.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kurzy anglického jazyka, Kurzy anglického jazyka pro děti