Článek
Na vývoji protilátek se podíleli vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
15 oblastí, kde virus nemutuje
S pokračující pandemií nemoci covid-19 se vyvíjí i virus SARS-CoV-2, jelikož vznikající varianty mohou mít nové vlastnosti, díky nimž se vyhýbají našemu imunitnímu systému lépe než jejich předchůdci. To snižuje účinnost očkování a protektivních protilátek, proto je podle vědců potřeba pokračovat ve vývoji nových generací vakcín a léků.
Švýcarští experti z Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně společně s americkými a českými vědci k tomu přistoupili tak, že se zaměřili na hledání těch částí viru, které se při evoluci nemění a jsou zároveň citlivé vůči protilátkám. Na koronaviru našli 15 takových univerzálních a vysoce zachovaných oblastí, kde virus vůbec nemutuje.
Švédové vyhodili vakcíny proti covidu za víc než tři miliony. Nebyl o ně zájem
Analýzou vzorků od pacientů s covidem našli pomocí nově vyvinuté metody velmi vzácné protilátky, specifické pro všech 15 konzervovaných oblastí, které dokážou virus blokovat.
„Tato místa jsou stejná u všech variant SARS-CoV-2 i u všech ostatních koronavirů. Virus tam nemůže mutovat,“ vysvětlil Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Když se tyto nově objevené protilátky navážou na tzv. spike protein koronaviru, způsobí to podle Růžka změny v jeho struktuře, a virus se tak nedokáže vázat na receptor na povrchu hostitelské buňky.
Jeho tým při této studii úspěšně testoval protilátky na buněčných kulturách a na speciálních laboratorních myších citlivých na infekci virem.
Proč někdo na covid umře a jiný si ho ani nevšimne? Vědci našli protein, který nemoc brzdí
„V laboratorních experimentech jsme potvrdili, že protilátky blokují virovou infekci a chrání před onemocněním, a to i v nejnovějších variantách. Protilátky jsou nyní připraveny pro klinickou studii,“ poznamenal další z autorů studie Martin Palus ze zmíněného parazitologického ústavu.
Na charakterizaci účinku protilátek se podíleli i vědci z Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky AV ČR a centra BIOCEV ve Vestci u Prahy, kteří vytvořili speciální myši modelující infekci Covid-19 v plicích.
Omikron vystavil dřívější protilátce stopku
Se švýcarskými vědci Češi spolupracovali už před dvěma lety na vývoji tzv. bispecifické protilátky proti koronaviru, která již vstoupila do fáze klinických testů. S výskytem varianty omikron se nicméně ukázalo, že proti této variantě nefunguje. I díky tomu ale tým vylepšil svůj původní koncept a připravil novou generaci slibných protilátek.
„Je pravděpodobné, že se objeví nové koronaviry. Naše výsledky naznačují, že už je možné vyvinout protiopatření, která jsou široce účinná proti současným i budoucím koronavirům,“ doplnil Davide Robbiani, hlavní autor aktuálního objevu a ředitel Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně.
Objev byl zveřejněn na konci ledna v odborném časopise Science Immunology.
Kvůli prošlým lékům na covid přijdou nemocnice o miliony
