Češi řídí projekt na zlepšování kvality ovzduší za topné sezóny. Škodliviny projdou i skrz okna

Ve dnech 10. až 13. dubna proběhlo v bulharské Sofii zahajovací setkání projektu CONSPIRO – Breathing Together for Better Air Quality („Dýchejme společně pro lepší kvalitu vzduchu“). O projektu a o zapojení českých odborníků Novinky informoval vedoucí oddělení vnějších vztahů PřF UK Michal Andrle.

Experti už mají plány, jak problém kvality ovzduší za topné sezóny začít zevrubněji řešit.

„Že se na vesnicích a v menších městech nedá za topné sezóny dýchat, to se u nás obecně ví, málokdo si ale uvědomuje reálnou míru znečištění a zejména důsledky škodlivin na lidské zdraví,“ připomněl Andrle.

Pilotní česká měření prováděná během uplynulé zimy ukázala podle něj alarmující výsledky. Měření týmu Jana Hovorky z Ústavu pro životní prostředí PřF, prováděná pomocí vzducholodí, totiž poukázala na značně problematickou hladinu aerosolových částic během topné sezóny.

„Koncentrace aerosolových částic překračují v mnoha obcích pětinásobně smogovou situaci, v místech přímo dotčených kouřem z nekvalitního topeniště jsou limity běžně překračovány až čtyřicetkrát. Souběžná měření venkovních a interiérových koncentrací prokázala, že ani zavřená plastová okna člověka před škodlivinami neuchrání. Kolem 60 procent venkovního znečištění se s jistým zpožděním dovnitř budovy dostane,“ upozornil Hovorka.

Za den prodýchá člověk v průměru 20 kilogramů vzduchu, přičemž plicní tkáň je k absorbování škodlivin a jejich předávání do krevního řečiště, ve srovnání kupříkladu s trávicím traktem, velmi náchylná.

Dlouhodobé vystavení exhalacím z tuhých paliv má důsledky nejen v podobě průduškového astmatu či alergií, ale vede i k rakovině nebo fyziologickým poruchám plodu v raných fázích těhotenství.

O aktuální situaci nicméně stále chybí dostatek relevantních dat. Malá sídla zůstávala dlouhou dobu stranou zájmu, více se vždy řešil třeba vliv dopravy ve větších městech. Až s rozvojem mobilních monitorovacích zařízení se otevřela možnost proniknout do lokálního prostředí jednotlivých vesnic a začít pokrývat místa v imisních mapách dosud nezpracovaná.

„Jelikož je naším hlavním cílem současný stav zlepšit, získaná data se využijí pro iniciaci celospolečenské diskuze a k nastavení vhodných forem komunikace s občany, politiky a zástupci místních samospráv. Projekt nabídne pomoc obcím a neziskovým organizacím, bude rovněž podporovat sdílení dobré praxe ve smyslu technologických řešení i legislativy,“ poznamenal Petr Mareš ze společnosti Science IN.

Celá iniciativa vychází z dlouhodobé činnosti expertního sdružení Task Force on Air Quality EU Danube Strategic Region, koordinovaného výzkumným centrem Evropské komise.

Z dalších institucí v ČR se jí účastní Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze, Ústav chemických procesů Akademie věd, platforma Vědomí právníci či Výzkumné energetické centrum Vysoké školy báňské-Technické univerzity v Ostravě. Spolupracuje se i s ministerstvem životního prostředí. V zahraničí jsou zapojeni partneři hlavně z Německa, Rakouska, Bulharska a Srbska.