Češi patří v EU k zemím s nejnižším podílem středoškoláků se zaměřením na všeobecné vzdělávání

ČR tak patří v EU k zemím s nejnižším podílem žáků s tímto studiem, vyplývá z dat Eurostatu za rok 2020.

Kapacity všeobecného vzdělávání se v ČR příliš nemění, přestože mnozí odborníci upozorňují, že výhoda všeobecného vzdělání roste.

Uchazečů o studium středních škol (SŠ) začalo v Česku v důsledku demografického vývoje v minulých letech přibývat a loni si mnozí v některých regionech stěžovali na nedostatek míst v maturitních oborech. Odborníci upozorňují, že zejména nabídka SŠ se všeobecným vzděláváním, tedy hlavně gymnázií, neroste přiměřeně k počtu zájemců.

Ze zhruba 400 tisíc studentů a učňů v ČR podle Eurostatu před třemi lety navštěvovalo 70,5 procenta SOŠ a SOU.

Např. v Maďarsku, kde byl počet středoškoláků podobný, dosahoval podíl studentů oborů s odborným zaměřením méně než 50 procent, většina středoškoláků studovala školy se všeobecným zaměřením. V Německu podle údajů Eurostatu chodilo na obory se všeobecným vzděláváním 51,2 procenta mladých lidí a ještě větší podíl všeobecně vzdělaných vykazovalo Dánsko.

Podíl nově přijatých studentů do odborného vzdělávání je v Česku v porovnání se zeměmi EU jeden z nejvyšších. Vysoký podíl přijatých k odborně zaměřenému studiu mají vedle ČR rovněž Slovinsko, Slovensko a Chorvatsko.

V rozdílech v rozčlenění nově přijatých do všeobecného a odborného vzdělávání hrají podle odborníků Národního pedagogického institutu (NPI) roli zvláště přetrvávající tradice a kontinuita forem vzdělávání.

Nejvíc středoškoláků s odborným zaměřením studuje v Česku podle NPI techniku, výrobu a stavebnictví. Zatímco v ČR se těmto oborům věnuje 40 procent studentů odborných SŠ, v Evropě je to v průměru asi 30 procent. Podle NPI to ukazuje na stále vysoký podíl průmyslové produkce v české ekonomice.

,,Svůj vliv má i skutečnost, že na rozdíl od jiných zemí tvoří většinu studentů přijímaných do technických oborů vysokých škol absolventi technických oborů středních škol, zatímco absolventi gymnázií preferují vstup do oborů humanitních, lékařských a právních, dále pak volí programy ekonomické a učitelské,” uvedli pracovníci institutu.

Ve školním roce 2019/2020 bylo podle statistiky ministerstva školství na 355 školách s gymnaziálním vzděláváním 130 725 studentů. O dva roky později bylo na 363 gymnáziích 133 321 žáků. Kapacita středních odborných škol je asi třikrát vyšší. V roce 2020 byl v ČR podle údajů NPI přijat k odbornému studiu stejný podíl středoškoláků jako o pět let dřív.

Někteří experti na vzdělávání míní, že v budoucnu budou na pracovním trhu upřednostňováni lidé se všeobecným vzděláním. Podle analytika EDUinu Jana Zemana v Česku od roku 2012 klesá zájem o učiliště a počty míst ve všeobecném vzdělávání nerostou přiměřeně k počtu zájemců.

,,Na gymnáziích studuje 22 procent všech patnáctiletých v roce 2015 i v roce 2021. Tím pádem se zájemci o všeobecné vzdělání vytlačují do středních odborných škol,” řekl.