Experiment se ztracenou peněženkou: Češi patří k nejpoctivějším národům světa

Češi podle studie, kterou zveřejnil odborný magazín Science, obsadili celkově sedmou příčku. V ČR se totiž vrátilo skoro 80 procent peněženek s hotovostí a lehce přes 50 procent těch, do kterých vložena nebyla.

Nejlépe dopadli Švýcaři, za kterými následovali Norové, Nizozemci, Dánové, Švédové, Poláci – a právě Češi. Pokud by se počítaly jen ty peněženky, ve kterých se od začátku nacházel finanční obnos, tak v tomto případě jsme dopadli ještě lépe, a to na páté příčce.

Zcela propadla Čína, ve které se nevrátilo ani 10 procent peněženek bez hotovosti, a jen mírně nad 20 procent s ní. Spodní místa žebříčku obsadily rovněž Maroko, Peru, Kazachstán a Keňa.

Jak ale unikátní průzkum probíhal? Odehrával se ve 355 největších městech 40 států ve světě. Výzkumníci celkem 17 301 peněženek jakoby ztracených rozmístili do bank, divadel, muzeí, na pošty, dali je i recepčním hotelů či na policejní stanice.

Každá peněženka obsahovala klíč, nákupní seznam a tři vizitky. Na těch bylo pro danou zemi běžné jméno a e-mailová adresa. Ve vybraných peněženkách byl i obnos – částka odpovídající zhruba 300 korunám, ale ve Spojených státech, Velké Británii a v Polsku byla mnohdy částka v přepočtu za zhruba 2100 Kč, aby byli lidé větším obnosem více „vyprovokováni” k ponechání.

Jenže paradoxně čím větší obnos, tím spíše se vrátil. Když peněženka obsahovala velkou sumu peněz, míra návratnosti byla 72 procent, píše britský deník The Guardian.

Domnělému majiteli se nakonec celosvětově v průměru vrátilo 40 procent peněženek, do kterých nebyl vložen žádný finanční obnos, a 51 procent s penězi.

Vědci připouštějí, že očekávali jiné výsledky – že si lidé většinově budou vše spíše nechávat. To očekávalo i 2500 dobrovolníků z řad veřejnosti, kterým položili otázku, jak si myslí, že studie dopadne. Avšak naopak ve skutečnosti lidé povětšinou dilema „nechat si, či nenechat” vyřešili příkladně.

„Chybně jsme si mysleli, že jsou lidské bytosti sobecké,” přiznal listu The Guardian Alain Cohn, ekonom z Michiganské univerzity, jeden z autorů studie. „Ve skutečnosti je pro ně spíš než finanční zisk mnohem důležitější to, že sami sebe vnímají jako počestného občana, nikoli jako zloděje,” doplnil.

Velkému množství vrácených peněženek pravděpodobně napomohla i skutečnost, že v nich byly osobní předměty. Lidé se tak mohou s potenciálním majitelem lépe identifikovat. Je tedy otázkou, jak by dané šetření dopadlo, kdyby tam byla pouze hotovost.

„Poctivost je každopádně středobodem ekonomického a sociálního života. Bez ní dochází k porušování slibů a dohod, neplacení daní, korupci ve státní správě. Doplácejí na to jedinci, firmy i celá společnost,” shrnuli autoři.

Pokus, jehož výsledky sice nejsou stoprocentně směrodatné, ale zaslouží si  pozornost, stál 600 tisíc dolarů, tedy více než 13,5 milionu korun.