Češi odkrývají čínské jeskyně

V první z nich v člunech překonali 700 metrů dlouhé jezero. K propojení obou jeskyní schází nalezení ještě zhruba 300 metrů chodeb.

„Propojení jsme ještě nenašli, ale rozhodně se do těchto jeskyní vrátíme a snad již příště uspějeme. V dubnu jsme v nich objevili bezmála šest kilometrů nepopsaných chodeb,“ řekl Právu člen expedice a předseda České speleologické společnosti Zdeněk Motyčka.

Do čínského Šen-si se vypravili již šestkrát. Pokaždé byli úspěšní. Podzemí v této oblasti je poměrně málo zmapované a šance na objev doslova gigantických sálů, tzv. dómů a popřípadě chodeb, jsou velké.

Například v jeskyni Tianxingyan našli při minulých výzkumech sál dlouhý 200 a široký 150 metrů. Pro srovnání: největší přírodní podzemní pro­storou v Česku je Hlavní dóm v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu, který je 90 metrů dlouhý a 44 metrů široký.

Práce v podzemí byla mimořádně náročná. V Tianxingyan musel tým pět dní bivakovat. Jeskyňáři si tam nejprve k podzemnímu jezeru přenesli dva čluny, na kterých pak přepluli podzemní jezero, které jim loni znemožnilo další cestu podzemím.

V prostoru za ním našli dva kilometry chodeb. Spolu s četnými odbočkami jde o 3,8 kilometru nových chodeb. Nejsou bohatě zdobené krápníky jako mnohé jeskyně Moravského krasu. Ty čínské jsou jedinečné svojí velikostí. Lze v nich najít velké pukliny a vodní toky i s vodopády.

Jeskyně Tianxingyan je tak nyní díky českým speleologům zmapována do dálky třinácti kilometrů. Sousední jeskyně Boniukeng byla sice zatím probádána jen do 2,3 kilometru, na druhé straně je více než 300 metrů hluboká.

„Průzkum byl zahájen i v takzvané vývěrové jeskyni Baishuidong, kde vytékají vody z obou výše zmíněných jeskyní. Zde se podařilo objevit 828 metrů chodeb. Další postup tam uzavírá sifon, skalní stěna, jejíž spodní část je zaplavena,“ dodal Motyčka.