Článek
Hvězda HD 99458, která se nachází v souhvězdí Lva, je horkou hvězdou spektrálního typu A s mnoha prvenstvími. Je vázána v systému s oběžnou dobou pouhých 2,7 dne a vykazuje nadbytek křemíku a titanu, které jsou sdruženy ve skvrnách.
Hvězdné těleso navíc pulzuje s hlavní periodou 1,2 hodiny. A právě pulzace s periodami okolo hodiny nebyly dosud u hvězd s chemickými skvrnami nikdy pozorovány, natož potvrzeny.
| Hvězdné pulzace jsou změny rozměru anebo tvaru hvězdy v důsledku procesů uvnitř ní, což má za následek změny jasnosti hvězd. |
„Teorie předpokládá, že se chemické skvrny mohou nacházet jen u osamocených hvězd či u dvojhvězd, kde jsou složky od sebe velmi vzdáleny. Je také třeba, aby hvězdy rotovaly pomalu, měly silné magnetické pole a nevykazovaly pulzace s velkou amplitudou (rozkmitem). Objev chemických skvrn u rychle rotující a pulzující hvězdy v těsném dvojhvězdném systému pro nás byl velkým překvapením,“ konstatoval vedoucí projektu Marek Skarka z MUNI.
Je to vůbec poprvé, kdy byla pozorována hvězda s chemickými skvrnami v tzv. zákrytovém systému s chladnou složkou. Nalezený systém má zároveň druhou nejkratší oběžnou periodu mezi všemi takovými systémy včetně nezákrytových.
| „Pokud hvězdy obíhají v rovině naší Země, odkud danou soustavu pozorujeme, pak se při svém oběhu kolem společného těžiště vzájemně zakrývají a jde tedy o zákrytový systém. Pokud je jejich rovina oběhu odlišná od roviny se Zemí, pak zákryty nemůžeme pozorovat a systém je nezákrytový.” |
|---|
| vysvětlení Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR pro Novinky |
„Hvězda je unikátní laboratoří, která nám může pomoci lépe pochopit, jak se u horkých hvězd formují a vyvíjejí magnetická pole, chemické skvrny a jaký je jejich vztah k hvězdným pulzacím,“ řekl Skarka.
Hvězda nehostí planetu, ale hvězdu
Za pozornost stojí i skutečnost, že HD 99458 se nejprve pokládala za hvězdu, která hostí obří plynnou planetu.
„Data z vesmírné mise Kepler/K2 v kombinaci se spektry získanými zejména dvoumetrovým Perkovým dalekohledem v Ondřejově jasně ukázala, že souputník HD 99458 je málo hmotná hvězda typu červený trpaslík, nikoli exoplaneta,“ zdůraznil Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
| Červený trpaslík je obecně malá a – v porovnání i se Sluncem – relativně chladná hvězda. Jde o nejpočetnější typ hvězd, okolo 75 procent všech hvězd v Galaxii jsou právě červení trpaslíci. Červení trpaslíci nikdy nezažehnou jadernou fúzi hélia, tudíž se nemohou stát rudými obry – zvolna se smršťují a zahřívají, dokud nespotřebují všechen vodík. |
| Extrasolární planeta neboli exoplaneta je planeta, které se nachází mimo naši sluneční soustavu. |
Odborníci doplňují, že bez dobré znalosti fyzikálních procesů na hvězdách si lze výzkum exoplanet jen těžko představit. Studie byla otištěna i v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Tuzemská astronomie skutečně nezahálí. Češi se dále zapojují jednak do vývoje nejdokonalejšího přístroje na výzkum kosmu, stejně tak do pátrání po exoplanetách ve snaze nalézt třeba i novou Zemi.
