Článek
Kapoun už má za sebou velké úspěchy při zapojení českých specialistů do misí Evropské kosmické agentury (ESA).
Nyní plánuje misi LUGO – Lunar Geology Orbiter, která má dorazit k Měsíci v roce 2030. Na akci se budou podílet kromě českých vědců a firem také partneři ze Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska a Pobaltí.
Češi nikdy nemířili k Měsíci tak, že by vymysleli a prosadili vlastní sondu
„Je to velká věc, Češi totiž nikdy nemířili k Měsíci tak, že by vymysleli a prosadili vlastní sondu. Chceme s partnery z dalších postkomunistických zemí ukázat, že jsme schopni zvládnout tak ambiciózní misi, která může mít zásadní vědecký význam,“ vysvětil pro Právo Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který má pod taktovkou vědeckou část mise.
Do vesmíru odstartoval „loutkonaut“ Hurvínek. Jeho družice žije
Sonda bude jednak v nízké výšce obíhat nad Měsícem a pomocí šesti speciálních přístrojů pořídí kompletní sken podzemí, jednak také zasáhne přesně určený bod na povrchu, kde vytvoří kráter, jehož strukturu pak budou vědci zkoumat.
A přestáváme troškařit.
— Dr. Petr Brož (@Chmee2) May 20, 2022
Na tenhle počin budeme potřebovat podporu z několika státu EU.
Proč? Protože chceme s @petrtheczech (a řadou dalších partnerů) poslat sondu k Měsíci.
No, k Měsíci... my ho vlastně chceme trefit.
Proč? Abychom zjistili, jak se vyvíjel. https://t.co/3UxIqmqBAI
„Místo dopadu je pečlivě vybrané, jedná se totiž o zvláštní útvar, o němž se vědecká obec pře, jak starý je. Jde přitom o zásadní vědeckou otázku týkající se vývoje Měsíce z hlediska jeho sopečné činnosti. Umožní nám to totiž zjistit, kdy tam sopečná činnost byla. A naše zjištění může přepsat učebnice. Může totiž potvrdit nebo vyvrátit nedávný objev, že na Měsíci explodovaly sopky před pár desítkami milionů let. Dnes přitom není jasné, kde by pro takto mladé sopky vzal Měsíc teplo,“ upozornil Brož.
Vesmírný průmysl je budoucnost
Mapování podzemí Měsíce by mohlo být také odrazovým můstkem k dalším aktivitám. „Pokud se to podaří, budeme schopni podobně zmapovat jakékoli těleso ve vesmíru, což je klíčové například pro těžbu surovin třeba na asteroidech. Navíc získáme unikátní vědecká data,“ vypočetl Kapoun.
Vše vyšlo podle plánu. Na orbitu dorazil moravský nanosatelit, aparát žije
Kromě prestiže, unikátních dat a vědeckého poznání má mise přitáhnout pozornost i k českému vesmírnému průmyslu. Tato oblast bude totiž podle Kapouna hrát v budoucnu stále větší roli.
„Chci proto vyvézt českou značku a dovednost do světa a hledat zákazníky českého vesmírného průmyslu i mimo Evropu. Máme na to dělat celé družice, připravit samostatnou vesmírnou misi,“ zdůraznil.
Brno bude vychovávat vesmírné inženýry
„Potřebujeme, aby do našeho oboru přicházely nové mozky. Na podzim tak kupříkladu začne na Vysokém učení technickém (VUT) v Brně magisterský program přímo zaměřený na vesmír, jehož jsme partnerem. Není to ale jen o univerzitách, i ze středních strojírenských škol chodí vynikající konstruktéři,“ řekl Kapoun.
Čeští vědci zkoumají, jak na Měsíci najít vodu ze Země
„Jsme svědky toho, jak se rozehrává několik her. Jde o průzkum vesmíru jako takového, o aplikaci vesmírných technologií na život na Zemi a také o těžbě a osidlování vesmíru. Pokud se nenastaví nějaké dobré mezinárodní vesmírné právo, bude prostě platit to, že kdo první přijde, ten to bere,“ nastínil.
A Česko by podle něj nemělo zůstat stát opodál.