Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu

Preklinickou studii umožnila spolupráce s Nemocnicí České Budějovice, která pro testování zajistila vzorky krve.

Studii zahájili vědci s lékaři v roce 2018 prvotním screeningem 140 pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu a měli nejkvalitnější protilátky.

Vzorky krve pacientů z jižních Čech následně putovaly na Rockefellerovu univerzitu, kde virologové protilátky podrobili detailním analýzám.

„Na této fázi výzkumu se podílel i loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charles M. Rice. Pro testování připravil tzv. pseudoviry, což jsou virové částice, které mají stejné strukturní vlastnosti jako viry klíšťové encefalitidy, avšak nejsou infekční,“ vysvětlil vedoucí českého virologického týmu Daniel Růžek.

Z oněch 140 vzorků američtí vědci vybrali šest pacientů, tzv. superneutralizátorů, kteří měli perfektní imunitní odezvu a jejichž protilátky nejúčinněji zabíraly na virus encefalitidy.

„Tyto pacienty jsme dobře znali, byli v naší péči v akutní fázi klíšťovky a i po propuštění z nemocnice jsme je sledovali v poradně našeho oddělení. Byli velice ochotní a nápomocní, každý věnoval pro účely studie půl litru krve. Právě díky jejich přispění může v budoucnu vzniknout preparát, který pomůže dalším nemocným,“ poznamenal k tomu primář infekčního oddělení budějovické nemocnice Aleš Chrdle.

Pomocí specifických bílých krvinek B-lymfocytů z těchto odběrů vědci získali velkou sérii protilátek. V laboratořích Parazitologického ústavu jednotlivé protilátky znovu testovali, tentokrát už na živých virech, a to jak v buněčných kulturách, tak v myších.

Podle Růžka konkrétně čtyři protilátky fungovaly „naprosto fantasticky”. „Jednak dokázaly kompletně zabránit rozvoji onemocnění, když byly podány před infekcí, ale zároveň měly vysokou účinnost, i pokud byly podány po infekci, měly tedy léčebný účinek,” shrnul.

Klíšťová encefalitida je závažné onemocnění centrální nervové soustavy, v Evropě poslední roky výrazně narůstá počet jejích případů. Ačkoli existuje účinné a dobře snášené očkování, pro léčbu zatím není dostupný žádný protivirový prostředek a pacienti jsou odkázáni jen na podpůrnou léčbu, připomíná Biologické centrum AV ČR s tím, že k obzvlášť závažným průběhům nemoci dochází především u lidí s imunitními problémy či u starších osob.

„Uvažuje se o tom, že pokud člověk na sobě najde přisáté klíště, nechá jej otestovat v laboratoři a zjistí, že klíště bylo pozitivní, bylo by možné mu okamžitě podat tyto protilátky, které by ho bezprostředně ochránily před rozvojem onemocnění,“ popsal Růžek. Čím dříve jsou protilátky podány, tím lépe fungují.

Výhodou protilátek má být též jejich preventivní účinek. V preklinické studii je vědci geneticky upravili, aby prodloužili dobu jejich účinku na dva měsíce. Budoucí preparát by tak využili např. i cestovatelé, kteří se chystají do oblasti výskytu klíšťové encefalitidy a už nemají čas na očkování.

Výzkumníci nicméně upozorňují, že ačkoli jsou nově vyvinuté protilátky nadějné pro budoucí použití a je ověřena jejich bezpečnost v preklinické studii na myších, k hotovému preparátu vede ještě dlouhá – a nejistá – cesta.

Nyní hledají investory a partnery z farmaceutického průmyslu, kteří by financovali a provedli klinické testy u lidí. V případě úspěchu by se mohl přípravek dostat na trh v řádu let.

Studie byla publikována v dubnu ve vědeckém časopise Journal of Experimental Medicine. Zveřejnění tohoto nového objevu přichází dva týdny poté, co tuzemští virologové oznámili úspěch s tzv. bispecifickou protilátkou proti covidu-19.