Černá smrt nepřišla do Evropy z Číny, ale z Kyrgyzstánu. Odhalily to zuby

Vědci se tak domnívají, že po více než 600 letech od zahubení desítek milionů lidí v Evropě, Asii a severní Africe objevili místo původu tzv. černé smrti, tedy morové epidemie.

Nová studie naznačuje, že právě ve středoasijském Kyrgyzstánu ve 30. letech 14. století dýmějový mor „odstartoval“.

Archeologové a badatelé z univerzit ve skotském Stirlingu a německém Tübingenu a z Institutu Maxe Plancka v Lipsku analyzovali sedm hrobů – a konkrétně staré vzorky DNA ze zubů nalezených koster – na hřbitově ze 14. století u jezera Issyk-kul (bezodtokové jezero na severu pohoří Ťan-šan – pozn. red.), jak shrnula zpravodajská stanice BBC.

Podle nápisů na náhrobních kamenech lidé uložení v těchto hrobech zemřeli v letech 1338 a 1339, což je zhruba 10 let před situací, kdy se mor projevil v Evropě.

Díky analýze DNA vědci zjistili, že mrtví se nakazili bakterií Yersinia pestis. Počet lidí pochovaných na hřbitově podle vědců dokládá, že tato komunita, která se zabývala mj. dálkovým obchodem, čelila velké nadúmrtnosti o několik let dříve, než mor zasáhl Evropu.

Na základě analýzy se vědci domnívají, že bakterie objevené v Kyrgyzstánu patří k nejstarším kmenům bakterie. Ty byly na počátku epidemie, která se pak dostala až do Evropy.

Přenos bakterie na člověka způsobili podle badatelů svišti. Kmeny bakterií Yersinia pestis pak začaly rychle mutovat. Podle výzkumníků tak Kyrgyzstán stojí na počátku velké diverzifikace bakterie moru.

Podle odhadů demografů a historiků morová vlna známá jako černá smrt zahubila ve 14. a 15. století až třetinu evropského obyvatelstva. „Černá smrt mě vždy velmi zajímala a jedním z mých snů bylo odhalit tajemství jejího původu,“ konstatoval Phil Slavin, jeden z autorů studie.

Dlouho se přitom tvrdilo, že mor z této doby byl zavlečen do Evropy z Číny skrze obchod, aniž pro toto tvrzení existovaly věrohodné vědecké podklady.