CERN kvůli úspoře energií uloží svůj urychlovač částic k „zimnímu spánku“ o něco dříve

Podle Joachima Mnicha, německého částicového fyzika a ředitele výzkumu v CERNu, se tyto změny dají akceptovat, pokud časem ceny energií zase klesnou.

„Pokud ale ceny energií zůstanou dlouhodobě vysoké, mohlo by to vést k tomu, že omezíme fyzikální program, nebo ho rozložíme do delšího časového období,“ poznamenal Mnich.

Jak koncem října napsal web odborného časopisu Nature, vedení CERNu se již v září rozhodlo posunout pravidelnou technickou „přestávku“ laboratoře na konci roku o dva týdny na 28. listopad. Provoz urychlovače se má obnovit na konci února.

Příští rok by se pak mělo období provozu zkrátit o 20 procent, tedy „vypnout“ už v polovině listopadu, a to i na základě žádosti o úspory ze strany francouzského dodavatele elektřiny EDF.

Pro elektrickou síť by to měla být velká úleva, uvedla agentura DPA s tím, že urychlovač v běžném roce spotřebuje tolik elektřiny jako domácnosti ve zhruba 300tisícovém městě.

Částicový urychlovač od letošního dubna pracuje po tříleté odstávce, jejímž cílem bylo, aby byl ještě výkonnější. Urychlovač má za sebou dvě provozní fáze z let 2009 až 2012 a 2015 až 2018. Od letoška má být v aktuální fázi v provozu čtyři roky.

V hadronovém urychlovači se za provozu uskuteční kolem dvou miliard srážek protonů za sekundu. V urychlovači vědci simulují dobu před vznikem vesmíru před zhruba 14 miliardami lety. Při kolizích pozorují procesy rozpadu a získávají poznatky o nejmenších stavebních částicích hmoty, tedy elementárních částicích.

Dvacetiprocentní snížení počtu protonových srážek podle Mnicha experti „dokážou strávit“, i když už ztrátu později zcela dohnat nepůjde.

Snížením spotřeby energie chce podle něj CERN přispět k tomu, aby nehrozilo, že se přes zimu budou muset domácnosti či firmy potýkat s výpadky dodávek energie.

Taková situace by byla velkým problémem i pro urychlovač. Kritické systémy mají sice záložní zdroje, které umožní jejich fungování po několik dalších hodin, ale nikdo podle fyziků nedokáže garantovat, že se by nepoškodila špičková technologie na urychlovači.

Hlavním posláním LHC původně bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu. Jde o součást tzv. standardního modelu částicové fyziky, která podle řady odborníků hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.

Poprvé Higgsův boson, označovaný v médiích za „božskou částici“, předpověděl roku 1964 britský fyzik Peter Higgs, který rozpracoval myšlenky s Philipem Andersonem a nezávisle několika dalšími odborníky. V červenci 2012 byl ve Švýcarsku objeven nový boson, jehož vlastnosti jsou konzistentní právě s Higgsovým. Objevu se dosáhlo díky parametrům LHC.