Cermat: Střední školy by měly více připravovat vlastní přijímačky

Jednotné přijímací zkoušky (JPZ), které centrálně zadává a vyhodnocuje státní organizace Cermat, se skládají z didaktického testu z matematiky a češtiny. Jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení přijímacího řízení nyní musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Zbytek mohou tvořit požadavky stanovené školou.

Podle Cermatu si střední škola může nastavit kritéria přijímacího řízení z podstatné části podle svých potřeb. Při rozhodování o přijetí uchazeče může zohledňovat např. výsledky předchozího vzdělávání, umístění na soutěžích a výsledky školních přijímacích zkoušek z různých znalostí a dovedností.

„Mnohé školy ale využívají JPZ jako 99procentní kritérium. Je to pro ně jednodušší. V tu chvíli závisí výsledek pouze na úspěšném složení didaktických testů, chybí zapojení školy, která ale má možnost více ovlivnit vlastní výběr studentů,“ řekla Patáková.

Podobně se vyjádřil i Hřebecký, podle něhož by školy měly jednotné testy doplňovat vlastními zkouškami ve vyšší míře než nyní. K výběru žáků by se podle něj měly více používat třeba pohovory či portfolia prací žáka z minulých období.

Zároveň se ředitel EDUinu vyslovil pro posílení volnosti škol v přípravě vlastní části přijímacích zkoušek. „Zrušme povinnou hranici 60 procent. Pro odborné školy je nynější nastavení nevýhodné,“ zmínil.

Mnohé dovednosti a postoje, kreativitu a motivaci ke studiu oboru podle ředitele EDUinu nemůže žák v jednotných testech od Cermatu projevit. Testy ve stávající podobě se tak podle něj stávají mechanickou zkouškou, v níž mají větší šanci na úspěch ti, kteří se naučí, jak testy správně vyplňovat a taktizovat v odpovědích.

Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová nicméně nemá žádný problém s tím, pokud školy - zejména tedy gymnázia - spoléhají výhradně na testy od Cermatu.

„Z pohledu gymnázií se mně zdají didaktické testy Cermatu z češtiny a matematiky dostatečné. Gymnázia jsou většinou všeobecně zaměřená. Školní zkoušku využívají školy, které mají nějaké zaměření – např. gymnázium, které je zaměřené na biologii, koná zkoušku z biologie (Gymnázium Botičská v Praze),“ zmínila pro Novinky Schejbalová, která je zároveň ředitelkou pražského Gymnázia Nad Štolou.

Někteří zástupci základních škol zase již dříve poukazovali na to, že úkolem základních škol nemá být příprava na testy. Podle nich se v testech vyskytují zvláštní druhy příkladů a chytáků, které se v běžné výuce neprocvičují. Jednotné zkoušky tak prý často nejlépe zvládají ti, co se na ně chystají v placených přípravných kurzech.

S tím, že úkolem základních škol není připravovat žáky na přijímačky, Schejbalová nesouhlasí. Testy z Cermatu podle ní - i podle samotné organizace - odpovídají tzv. rámcovému vzdělávacímu programu (RVP), podle kterého si základní školy vytváří své učební plány.

„Testy jsou založené na čtenářské gramotnosti a logickém myšlení. Na placené kurzy žáci nemusí chodit. Na stránkách Cermatu je mnoho cvičných testů, na kterých si žáci můžou zkusit ověřit svoje znalosti a vytvořit strategii řešení testů,“ podotkla.

Jak dodala mluvčí Cermatu Patáková, k úspěšnému zvládnutí zkoušek by tak mělo stačit dobré zvládnutí učiva ZŠ.

Podle Hřebeckého to ale neplatí. Na víceletá gymnázia jsou zkoušky těžší, než je učivo v základních školách, přiznala již dříve bývalá ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová. Od září 2022 vede Cermat Miroslav Krejčí.

Skepticky nahlíží ředitelka Schejbalová i na výše zmíněné pohovory a portfolia. „V letošním roce jsme měli 1166 přihlášek. Při takovém počtu si nedovedu představit absolvování pohovorů se všemi uchazeči. Navíc pro případná odvolání nelze podle mého názoru pohovory průkazně objektivně hodnotit. A portfolia? Dovedu si celkem dobře představit, jak vzniknou firmy, které založí svůj byznys na vytváření portfolií. A ještě více se bude hovořit o nerovnostech ve vzdělání,“ uzavřela.