Článek
Friml patří k nejcitovanějším rostlinným biologům ve světě. „Profesor Jiří Friml je fenomén světové vědy, světové biologie,” upozornil před předáním ocenění biolog a člen vědecké rady Neuronu Libor Grubhoffer.
Cenu Česká hlava obdrží egyptolog Bárta
Friml učinil průlomový objev, když zjistil, jak hormon auxin funguje ve vývoji a růstu rostlin a jejich přizpůsobení se změnám prostředí. Tyto poznatky mohou zefektivnit zemědělství a zvýšit kvalitu plodin.
Světoznámý vědec to podle vlastních slov ve svých počátcích v Německu neměl jednoduché a potýkal se s řadou překážek. Nyní pracuje v Ústavu vědy a techniky v rakouském Klosterneuburgu.
Nekovářovy matematické důkazy
Cenu za významný vědecký objev má matematik Jan Nekovář. Jeho matematické důkazy z teorie eliptických křivek v roce 2014 přispěly k udělení Fieldsovy medaile, nejprestižnějšího matematického ocenění.
Cenu Nadačního fondu Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika obdržel Jan Nekovář (vpravo) za objevy v oboru teorie čísel.
Nekovář je profesorem na pařížské Sorbonně, dříve působil i na britské Cambridgeské univerzitě. Patří k nejlepším českým matematikům současnosti. K této kategorii se váže odměna jeden milion korun.
Mladé vědecké talenty
Šest laureátů obdrželo ceny v kategorii pro mladé talentované vědce. V oboru medicína ji získal Michal Šimíček za zkoumání procesů způsobujících zhoubná onemocnění a lékovou rezistenci.
Pracuje ve výzkumném centru při Ostravské univerzitě, podílí se na vývoji buněčné terapie pro léčbu rakoviny.
Cenu Nadačního fondu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru medicína převzal Michal Šimíček za zkoumání procesů, které způsobují zhoubná onemocnění a jejich lékovou rezistenci.
Kardiochirurg a další z členů vědecké rady Jan Pirk popsal Šimíčka jako velký talent, který studoval na prestižních zahraničních univerzitách, publikoval články v prestižních vědeckých časopisech jako Science či Nature a je též hojně citován.
Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (UK) působí další z laureátů Martin Balko. S využitím počítačů vyřešil některé matematické problémy v kombinatorice, které se vědci pokoušeli rozlousknout dlouhá léta.
Cenu Nadačního fondu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru computer science převzal 6. listopadu 2019 v Praze Martin Balko za vyřešení matematických problémů v kombinatorice, se kterými si celá desetiletí nevěděli vědci rady, a to za pomoci počítačů.
Na stejné fakultě pracuje i další oceněný, astrofyzik Ondřej Pejcha. Držitel prestižního grantu Evropské výzkumné rady významně rozšířil poznatky o supernovách.
Cenu Nadačního fondu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru fyzika dostal Ondřej Pejcha za významné obohacení současných poznatků o chování supernov a jiných zániků a proměn hvězd.
Vztah mezi houbami a rostlinami pak zkoumá biolog Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Grubhoffer ho označil za obrovský talent.
„Má za sebou úctyhodný kus práce, která je obrovsky sledovaná ve světě, je velmi citován,” uvedl.
Cenu Nadačního fondu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru biologie převzal Petr Kohout za svůj výzkum prospěšného vztahu mezi houbami a rostlinami, takzvané mykorhizní symbiózy.
„To, čím se zabýváme, je vliv globálních změn právě na symbiotický vztah. Jak změny, které zažíváme, klimatické změny, změny spojené s činností člověka, ovlivní symbiotický vztah rostlin do budoucna,” doplnil Kohout.
Neuron ocenil vědce, rozdělil mezi ně devět milionů
Nadace ocenila i matematika Vladimira Lotoreičika z Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Zabývá se spektrální teorií a tvarovou optimalizací. Snaží se dokázat, že určitý tvar tělesa optimalizuje energii mezi všechny tvary splňující určité geometrické podmínky.
Cenu Nadačního fondu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru matematika převzal Vladimir Lotoreičik za svůj výzkum ve spektrální teorii a tvarové optimalizaci.
Jediná laureátka zkoumá dopad nerovnosti na zdraví
Jaký má sociální nerovnost dopad na zdraví populace, je předmětem výzkumu jediné letošní laureátky, socioložky Lucie Kalousové. Působí na americké Kalifornské univerzitě v Riverside.
„Jednou ze základních otázek, kterou se zabývám, je, jak ekonomický cyklus mění zdraví populace. Ekonomický cyklus se samozřejmě posouvá dopředu a potřebujeme vědět, jak individuální lidé reagují na změny v ekonomickém cyklu,” vysvětlila Kalousová.
Z toho plynoucí výsledky by podle ní měly umožnit přizpůsobit zdravotní a sociální péči daným potřebám.
Cenu Nadačního fondu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru společenské vědy převzala Lucie Kalousová za výzkum vztahu mezi sociální nerovností a zdravím populace.
Každý z posledních šesti zmíněných oceněných dostane 500 000 korun, jak platí pro danou kategorii.
Nadační fond Neuron, který má za cíl zvýšit prestiž vědců v Česku, založil v roce 2010 matematik a mecenáš Karel Janeček. Za deset let ocenil 85 vědců částkou 66 milionů Kč.
