Celosvětové počty zubrů evropských poprvé v novodobých dějinách pokořily hranici 10 000

Jedná se o nejnovější čísla zachycující velikost populace ke konci roku 2022. Významnému milníku je věnována mezinárodní konference „100 let záchrany zubra“, která začala ve středu 6. září v polském Borku u Krakova.

„Když po první světové válce člověk vyhubil zubry evropské ve volné přírodě, zdálo se, že je osud tohoto impozantního druhu zpečetěn. Díky dlouhodobému mezinárodnímu úsilí se však podařilo zubry zachránit a vrátit do volné přírody v mnoha zemích Evropy. Počet deseti tisíc zvířat byl dlouhodobě uváděn jako symbolická hranice, po jejímž dosažení bude druh považován za zachráněný,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která spolu s Biologickým centrem Akademie věd ČR koordinuje chov zubra v Česku.

Čeští odborníci provádějí každoroční sčítání tohoto zubra pro mezinárodní plemennou knihu a např. založili rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic. Rezervace se po několika letech stala největším a nejznámějším tuzemským chovem zubra evropského.

V České republice žilo podle výsledků sčítání v roce 2022 celkem 149 zubrů v 10 chovech. Letos vznikne nový chov v Lipně na Šumavě.

„Milovické stádo zubrů je navíc významné tím, že je podobně jako některé české zoologické zahrady díky četným výměnám zvířat se zahraničními stády součástí celoevropské populace, a aktivně tak přispívá k zachování genetické různorodosti druhu,“ poznamenal Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR.

Ani dosažení dlouho očekávané hranice nicméně zubrům nezajišťuje zcela bezpečnou budoucnost.

„Podobné uspokojení zavládlo v 90. letech minulého století poté, co stavy zubrů dlouhodobě rostly. Omezení jejich chovů v řadě zoologických zahrad a rozpad bývalého Sovětského svazu spojený s vybíjením stád zubrů ve východní Evropě však vedly k propadu počtu zubrů a nutnosti vytvoření nového záchranného programu. Na jeho základě začala vznikat i tzv. polodivoká stáda, mezi která patří i to milovické, a nové populace zubrů ve volné přírodě,“ upozornil Jirků.

U nás se ale zatím na žádném z vhodných míst zubry do volné přírody vypustit nepodařilo.

Nyní vstupuje záchranný program zubra evropského do nové etapy. Hlavním cílem již není jen zvyšování počtu kusů a zakládání nových stád, ale především snaha o vytváření populací čítajících alespoň 150 dospělých jedinců.

„Zatím je takových populací jen osm, z toho pouze čtyři v Evropské unii, kde existuje relativně dobrá garance jejich dlouhodobé existence. Tři z těchto dlouhodobě perspektivních populací jsou v Polsku a jedna v Litvě. Mimo EU jde o tři populace v Bělorusku a jednu v Rusku,“ doplnil Jirků.

„Chtěl bych poděkovat všem, kdo se na záchraně zubra podíleli. V první řadě jsou to Mezinárodní plemenná kniha v Bělověži, Centrum ochrany zubra evropského a Sdružení přátel zubra evropského. Ale také řada zoologických zahrad, obor i soukromých chovatelů,“ řekl na závěr Dostál s tím, že bez úsilí zmíněných institucí i jedinců by zubry zachránit nešlo.