Článek
Nabídka kurzů čínštiny pro začátečníky se stále rozšiřuje. Jazykovou školou Chinese point projde různými kurzy na 600 lidí ročně. V posledních pěti letech se řady studentů rozšiřovaly každým rokem o dvacet procent.
Najdou se i ředitelé na středních školách, kteří žádají univerzity, aby jim lekce čínštiny zajistily, a to z popudu samotných studentů.
„Zájem o čínštinu je, projevuje se to tak, že stále více lidí chce studovat jak ve skupinových kurzech, tak výrazně větší zájem je i o individuální kurzy, a to ze strany především právníků i podnikatelů,“ popsala Právu ředitelka společnosti Zdeňka Stebelská.
Podle ní také přibývá firem, které si u ní objednávají kurzy pro své zaměstnance, kteří mají v Říši středu strávit určitý čas. Jedná se především o firmy, které už v Číně svou pobočku mají, anebo se tam teprve chystají expandovat.
Alespoň napsat mail a domluvit se
„Většinou si mysleli, že jim k tomu postačí jeden světový jazyk, ale realita ukazuje, že je vhodnější, když zaměstnanci rozumí alespoň základním věcem, o kterých se mluví, anebo jsou schopni se sami domluvit,“ uvedla Stebelská.
Během kurzu se takový zaměstnanec dokáže naučit čínsky na základní komunikativní úrovni. Dokáže tedy hovořit o elementárních tématech, je schopen rychle reagovat, napsat krátký e-mail a přečíst si text ve znacích.
Že se stává čínština atraktivní pro stále více Čechů, potvrzuje i Lucie Láníková z Konfuciovy akademie při Univerzitě Palackého v Olomouci. Její škola dodává lektory univerzitám a v poslední době i středním školám.
Do začátečnických kurzů na univerzitách se zpravidla hlásí na 60 studentů, ovšem do dalšího ročníku kvůli obtížnosti jazyka jich postupuje většinou jen polovina.
Konfuciova akademie už léta spolupracuje se dvěma olomouckými gymnázii, od září ale začala spolupracovat i s Gymnáziem Zlín na náměstí T. G. Masaryka. „Tady je zájem ze strany studentů enormní. Dokonce jsme tady vybavili učebnu výukovým materiálem. A škola chce spolupráci dále prohlubovat,“ řekla Právu Láníková.
Čínština jako povinný předmět?
Na středních školách se čínština vyučuje zatím jen v rámci kroužků, proto má také vysokou úmrtnost. Pokud se přihlásí 25 studentů, na konci jich zbyde deset. Proto také lidé z Konfuciovy akademie plánují vypracovat studijní program, který by se mohl zanést do školních vzdělávacích programů a čínština by se tak mohla stát povinně volitelným předmětem.
„Doufám, že se to začne šířit i na další gymnázia, protože v západních zemích tento trend nastal, třeba v Německu a Francii,“ podělila se o svou zkušenost Láníková.
Podle ní mají studenti hlásící se na čínštinu motivací více. Pro mnohé to může být frajeřina, čínština začíná být trendy, další láká exotičnost jazyka a kultury, a také v tom mohou spatřovat benefit pro budoucí zaměstnání.
Do Chinese point se podle Stebelské hlásí lidé většinou ve víře, že jim čínština pomůže při hledání nové práce, zvedne jim kvalifikaci nebo pozici u čínského zaměstnavatele.
„Ale jsou i studenti, kteří k nám chodí vyloženě odpočívat z práce, prostě přepnout mozek na trošičku jinou činnost, než jakou se zabývají celý den. Pro ty je to spíše forma uvolnění, studia, poznávání kultury,“ dodala Stebelská.